JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1024/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 18. října 2006 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného T. L., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2006, sp. zn. 5 To 149/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 4 T 55/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 1. 2006, sp. zn. 4 T 55/2005, byl obviněný T. L. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., kterého se podle skutkové věty dopustil tím, že „v přesně nezjištěné době, nejméně však od počátku měsíce ledna roku 2004 do měsíce března roku 2004 v K., okres K., na různých místech v okrese K., prodal nebo daroval D. Š., nejméně 15 gramů psychotropní látky metamfetamin (pervitin), která je uvedena v seznamu II podle Úmluvy o psychtropních látkách v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., přičemž dotyčná tuto psychotropní látku následně užila nitrožilně“. Za tento trestný čin byl obviněnému podle § 187 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let nepodmíněně. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 4. 2006, sp. zn. 5 To 149/2006, zamítl podle § 256 tr. ř. odvolání jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., neboť se domnívá, že obviněný neměl při provádění úkonů v přípravném řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Podle obviněného došlo v přípravném řízení k hrubému porušení jeho práva na obhajobu. Uvedl, že byl dne 5. 1. 2005 ve 13:20 hodin zadržen na základě příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Ve 13:30 hodin mu bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání, byl ve věci vyslechnut a předán do výkonu trestu odnětí svobody. Téhož dne byla vyslechnuta svědkyně D. Š. Oba výslechy se podle obviněného uskutečnily bez účasti jeho obhájce, přičemž obhájce mu byl ustanoven dne 12. 1. 2005. Ustanovení bylo jeho obhájci doručeno dne 20. 1. 2005, kdy obhájce současně požádal o informování předem o všech úkonech činěných v trestní věci. Obviněný dále uvedl, že dne 28. 1. 2005 se konal výslech svědka P. Ď., a to opět bez účasti jeho obhájce. Na základě těchto námitek je obviněný přesvědčen, že byl v přípravném řízení zásadně porušen zákon a tím jeho právo na obhajobu, když výpovědi svědků D. Š. a P. Ď. jako rozhodující důkazy pro vypracování obžaloby, byly získány v rozporu se zákonem a proto nepoužitelné v dalším trestním řízení. Obžaloba tak nemůže vůbec obstát, neboť se neopírá o žádné jiné relevantní usvědčující důkazy. Obviněný dále namítal, že soud nedostatečně zjistil skutkový stav a následně nesprávně rozhodl ve věci samé. Soud podle jeho názoru nesprávně vyhodnotil výpověď svědkyně D. Š. v neprospěch obviněného a odmítl provést výpověď svědka J. M.

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal Okresnímu soudu v Karviné, aby věc znovu projednal.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky ve vyjádření k dovolání uvedl, že námitky obviněného mají oporu ve spisových materiálech, ale soudy obou stupňů se jimi podle jeho názoru podrobně zabývaly a učinily správné závěry. Státní zástupce dodal, že z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že nalézací soud učinil skutková zjištění na základě výpovědí uvedených svědků z hlavního líčení. Námitky týkající se nedostatečného zjištění skutkového stavu podle státního zástupce nekorespondují s dovolacím důvodem podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. ani s jiným důvodem dovolání podle § 265b tr. ř. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř., bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a to v zákonné lhůtě podle § 265e odst. 1 tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Tento dovolací důvod je dán tehdy, jestliže po tu část řízení, kdy obviněný neměl obhájce, ačkoli ho měl mít, orgány činné v trestním řízení prováděly úkony směřující k vydání meritorního rozhodnutí, které bylo posléze napadeno dovoláním.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný v dovolání uplatnil shodné námitky, kterými se zabýval již soud druhého stupně v řízení o odvolání obviněného a se kterými se v odůvodnění svého rozhodnutí dostatečně a správně vypořádal.

Z obsahu spisu je zřejmé, že obviněný byl dne 5. 1. 2005 ve 13:20 hodin zadržen na základě příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 11/2003, téhož dne mu bylo ve 13:30 hodin doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání (č. l. 18 trestního spisu), poté byl ve věci vyslechnut a následně předán k dodání do výkonu nařízeného trestu. Dne 5. 1. 2005 byla jako svědkyně vyslechnuta D. Š. Obviněnému byl v dané věci ustanoven obhájce až dne 12. 1. 2005 (č. l. 19). Dále je zřejmé, že dne 28. 1. 2005 byl jako svědek vyslechnut P. Ď., přičemž obhájce obviněného nebyl přítomen. Podle Nejvyššího soudu byl tedy u obviněného dán důvod nutné obhajoby dnem 5. 1. 2005.

Nejvyšší soud uvádí, že pokud jde o výpovědi obviněného a svědkyně D. Š. v přípravném řízení, byly učiněny v rozporu s ustanovením o nutné obhajobě podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a z něj vyplývajích práv obviněného na řádné uplatnění obhajoby. Z obsahu spisu a z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá, že nalézací soud tyto výpovědi učiněné v přípravného řízení nepoužil, neboť nemohly být u hlavního líčení čteny podle § 207 odst. 2 tr. ř., resp. § 211 odst. 3 písm. a) tr. ř., a skutková zjištění učinil, na základě výpovědí učiněných při hlavním líčení, v souladu s principem ústnosti, bezprostřednosti a práva obviněného být přítomen provádění důkazu a klást vyslýchaným osobám otázky. Samotný obviněný přitom při výslechu v přípravném řízení využil svého práva a k věci nevypovídal.

Soud prvního stupně nepochybil ani při hodnocení výpovědi svědka P. Ď. z přípravného řízení ze dne 28. 1. 2005, kdy tento protokol o výpovědi svědka mohl být jmenovanému při hlavním líčení pouze předestřen podle § 212 odst. 1 tr. ř. a nebylo možno jej použít jako podklad výroku o vině obviněného.

Z výše uvedeného je mimo jakoukoli pochybnost jasné, že pokud byl po určitou část řízení obviněný bez obhájce, ačkoli byl dán důvod nutné obhajoby, zůstalo to bez sebemenšího vlivu na výsledek trestního řízení, když důkazy opatřené v rozporu se zákonem v přípravném řízení, soud nepoužil jako podklad pro svá skutková zjištění a závěr o vině obviněného. Těžiště dokazování je v řízení před soudem a proto námitky obviněného, že obžaloba se neopírá o relevantní důkazy a nemůže jako taková vůbec obstát, jsou bez významu.

Námitky obviněného, že soud nedostatečně zjistil skutkový stav, nesprávně hodnotil obsah výpovědi svědkyně D. Š. a pochybil, když odmítl provést výslech svědka J. M., nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.

Obviněný tedy v dovolání uplatnil právní námitky podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., které však nebyly shledány opodstatněnými. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného T. L. odmítl podle § 265i odst. 1 písm e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, když shodné námitky obviněný uplatnil již v odvolání a odvolací soud se s nimi řádně zabýval.

Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. října 2006

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš

Vydáno: 18. October 2006