JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 837/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. října 2002 dovolání, které podal obviněný Ing. J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 3 To 381/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 150/99, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. J. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 6. 2001, sp. zn. 3 T 150/99, byl obviněný Ing. J. K. uznán vinným trestným činem kuplířství podle § 204 odst. 1 tr. zák., protože ve Z. nejméně od měsíce ledna roku 1993 do 9. 3. 1999 jako provozovatel pánského klubu R. v. umožňoval ženám poskytujícím sexuální a erotické služby za úplatu, provozování prostituce v tomto klubu, kdy jim pro tento účel pronajímal za částku 500,- Kč pokoje. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 204 odst. 1 tr. zák. za použití § 53 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 50.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců.

Proti tomuto rozsudku podali obviněný Ing. J. K. a okresní státní zástupce ve Zlíně odvolání.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 3 To 381/2001, byl k odvolání okresního státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 6. 2001, sp. zn. 3 T 150/99. Dále podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. učinil odvolací soud vlastní rozhodnutí a obviněnému Ing. J. K. uložil podle § 53 odst. 1, 3 tr zák. peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto.

Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně podal obviněný Ing. J. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které bylo Okresnímu soudu ve Zlíně doručeno osobně dne 11. 6. 2002. Dovolání obviněný podává do výroku o vině a trestu s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V dovolání obviněný namítá, že soudy obou stupňů vycházely z listinných důkazů, které ovšem byly do spisu doplněny až po podání odvolání státním zástupcem a nebylo ani doloženo, jakým způsobem se do spisu dostaly. Uvádí, že tyto listinné důkazy (rozhovor s obviněným, propagační materiály R. v., novinové články atd.) neautorizoval, nezadával ani nedistribuoval a že se dílem může jednat o plagiáty. Obviněný rovněž zpochybňuje věrohodnost utajené svědkyně L. N. Dále konstatuje, že se soudy obou stupňů nevypořádaly s jeho obhajobou, že do konce roku 1993 R. v. sice fungovala jako pánský klubu, ale poté byla přeměněna na pension, přičemž po obviněném, jako poskytovateli ubytovacích služeb, nelze požadovat, aby kontroloval co se na pokojích děje. V této souvislosti obviněný namítá neprokázání subjektivní stránky trestného činu kuplířství soudy obou stupňů. Obviněný tvrdí, že nebyl předložen jediný věrohodný důkaz, že by inkasoval peníze za zprostředkování sexuálních služeb. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil příslušnému soudu k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného se ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že část námitek obviněného, týkajících se nesprávného hodnocení důkazů a jejich nezákonného provedení, nelze subsumovat pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitky, ve kterých obviněný poukazuje na neexistenci subjektivní stránky trestného činu, zmíněný dovolací důvod naplňují. Podle názoru státní zástupkyně je však zřejmé, že dovoláním napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející netrpí vytýkanými vadami. Zdůrazňuje, že soud prvního stupně objasnil a posoudil všechny otázky a skutečnosti pro daný skutkový stav podstatné. Soud druhého stupně řádně a důkladně věc přezkoumal, přičemž v odvolacím řízení se vypořádal logicky a bez pochybení s námitkami obviněného. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a toto rozhodnutí učinil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací /§ 265c tr. ř./ shledal, že dovolání obviněného Ing. J. K. je přípustné /§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř./, bylo podáno osobou oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit /§ 265e odst. 1 tr. ř./.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin, nebo že nešlo o žádný trestný čin. Důvody dovolání jako specifického mimořádného opravného prostředku, který byl zaveden zákonem č. 265/2001 Sb., jsou koncipovány v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud totiž není další odvolací instancí, nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku.

Obviněný své výhrady v dovolání směřuje proti tomu, jak soudy obou stupňů hodnotily provedené důkazy, že se nevypořádaly s jeho obhajobou a že nebylo prokázáno naplnění subjektivní stránky trestného činu, jímž byl uznán vinným. Tato tvrzení jsou námitkami, jak byl zjištěn skutkový stav věci, přičemž z těchto nedostatků, až následně, obviněný dovozuje nesprávné právní posouzení předmětného skutku. Nejvyšší soud připomíná, že závěr o tom, zda je v trestní věci u obviněné osoby zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě /§ 4, § 5 tr. zák./, je sice závěrem právním, ovšem tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování, stejně jako závěr o objektivních znacích trestného činu. Výhrady obviněného Ing. J. K. uplatněné v dovolání směřují právě proti těm skutkovým zjištěním, z nichž soud prvního stupně (následně i odvolací soud) učinil právní závěr, že spáchal trestný čin kuplířství podle § 204 odst. 1 tr. zák., včetně právního závěru o úmyslné formě jeho zavinění ve vztahu k jednání a ke způsobenému následku. Námitky obviněného Ing. J. K. týkající se údajně nezákonného získání některých důkazů, nelze rovněž podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ani pod jiný z dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně uvedeny.

Nejvyšší soud proto konstatuje, že v daném případě nebyl ve skutečnosti uplatněn dovolací důvod, který by se týkal nesprávného právního posouzení skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení. V tomto směru ani dovolání napadenému rozsudku nic nevytýká. Ze strany obviněného jde proto o námitky, které jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného Ing. J. K. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (přezkoumat napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející). Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k

Vydáno: 29. October 2002