JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 682/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. října 2002 dovolání, které podal obviněný J. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2002, sp. zn. 7 To 307/2002, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 2 T 139/2001, a rozhodl podle § 265k odst. 1, 2, § 265l odst. 1 tr. ř. t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2002, sp. zn. 7 To 307/2002, se z r u š u j e . Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Brně se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 2 T 139/2001, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., protože:

1. v době od 12. 6. 2000 do 5. 10. 2000 v K., okres B.-v., ve Věznici K. bitím a výhrůžkami použití násilí opakovaně nutil spoluvězně M. Š., k vydání cigaret, kávy, tabáku, různých finančních částek a taktéž poškozeného nutil k uklízení a brigádám,

2. v době od června 2000 do září 2000 v K., okres B.-v., ve Věznici K. bitím a výhrůžkami použití násilí opakovaně nutil spoluvězně M. D., k vydání jídla a různých osobních věcí a taktéž poškozeného nutil k provádění různých sexuálních úsluh, popsaných ve spisovém materiále.

Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 235 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, přičemž pro jeho výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Obviněný J. K. podal proti tomuto rozsudku ihned po jeho vyhlášení odvolání do protokolu o hlavním líčení.

Přípisem předsedy senátu Okresního soudu Brno-venkov ze dne 3. 6. 2002 byl obhájce obviněného JUDr. V. L. vyzván, aby ve lhůtě pěti dnů odůvodnil podané odvolání v souladu s § 249 odst. 1 tr. ř. (č.l. 140 tr. spisu).

Obhájce obviněného JUDr. V. L. přípisem ze dne 5. 6. 2002, který byl Okresnímu soudu Brno-venkov doručen dne 11. 6. 2002, požádal z důvodů časové náročnosti příslušné věci o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání o sedm dnů. Přípisem předsedy senátu Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12. 6. 2002 bylo obhájci obviněného sděleno, že jeho žádosti nelze vyhovět a odvolání bude předloženo Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí (č.l. 141a tr. spisu).

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2002, sp. zn. 7 To 307/2002, bylo odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto.

Vůči citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný J. K. prostřednictvím svého obhájce dne 9. 8. 2002 dovolání s poukazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Z obsahu dovolání však vyplývá, že dovolatel měl nepochybně na mysli dovolací důvod původně sice upravený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ale po novele provedené zákonem č. 200/2002 Sb., s účinností od 24. 5. 2002 (tedy již v době podání dovolání), nově vymezený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Byť to obviněný výslovně neuvádí, je z obsahu mimořádného opravného prostředku (zejména z návrhu dovolatele, jak by měl Nejvyšší soud rozhodnout) zřejmé, že dovolání směřuje do výroku napadeného usnesení, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání.

Obviněný v dovolání namítá, že postupem Okresního soudu Brno-venkov bylo porušeno ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. V této souvislosti konstatuje, že v písemném vyhotovení rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 2 T 139/2001, chybí poučení o následcích nesplnění náležitostí odvolání, a že v přípise tohoto soudu ze dne 3. 6. 2002 obhájci obviněného je uvedena pouze výzva k odůvodnění odvolání ve lhůtě pěti dnů, ale není upozorněno na následky, pokud tak učiněno nebude (tj. odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř.). Z těchto okolností obviněný dovozuje, že nebyly splněny zákonné podmínky pro odmítnutí jeho odvolání.

Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2002, sp. zn. 7 To 307/2002, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu Brno-venkov s tím, aby obviněnému stanovil lhůtu k odůvodnění odvolání proti rozsudku tohoto soudu ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 2 T 139/2001.

K dovolání obviněného se ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že výzva předsedy senátu obhájci obviněného k odstranění vad odvolání nebyla procesně perfektním úkonem, neboť neobsahovala upozornění, že pokud vady nebudou ve lhůtě pěti dnů odstraněny, bude odvolání odmítnuto. Podle § 253 odst. 4 tr. ř. nelze odmítnout odvolání, pokud oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle § 249 odst. 1 tr. ř. (což v daném případě obviněný byl), nebo že oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce (obviněný měl obhájce), nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání. Podle názoru státního zástupce nebyla žádná z těchto podmínek splněna, a proto odvolací soud mohl odmítnout odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. Rovněž uvádí, že obhájce jako osobu znalou práva není nutno poučovat o ustanoveních trestního řádu tak detailně jako osoby v právu nevzdělané. Odmítnutí odvolání obviněného přičítá státní zástupce na vrub nečinnosti obhájce. Obhájce si musel být vědom toho, že odvolání učiněné obviněným do protokolu nesplňuje náležitosti obsahu odvolání a pokud na výzvu neodstraní ve stanovené lhůtě vady odvolání, nemůže být opravný prostředek úspěšný a soud druhého stupně není povinen věc věcně přezkoumávat. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a aby toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. V této souvislosti shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, kterým soud ve druhém stupni odmítl řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. osobou oprávněnou podat prostřednictvím obhájce dovolání, přičemž tento mimořádný opravný prostředek byl podán ve lhůtě a u příslušného soudu, jak je uvedeno v § 265e odst. 1, 2 tr. ř.

Důvody, pro které lze podat dovolání, jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 265b tr. ř., přičemž je nelze rozšiřovat. Nejvyšší soud tedy předně posuzoval otázku, zda dovolací důvod uplatněný obviněným je v souladu s citovaným ustanovením zákona, neboť v opačném případě nelze provést přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Protože obviněný tyto nedostatky namítá (tvrdí, že pro odmítnutí jeho odvolání nebyly splněny zákonné podmínky), je zmíněný dovolací důvod dán.

Nejvyšší soud přezkoumal v rozsahu a z důvodu uvedeného v podaném dovolání podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení, kterým bylo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto odvolání obviněného, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obviněného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce. Podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.

Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že odvolání, které podal obviněný ústně do protokolu o hlavním líčení dne 10. 5. 2002, nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř. Proto předseda senátu soudu prvého stupně v souladu se zákonem vyzval přípisem ze dne 3. 6. 2002 obhájce obviněného, aby odvolání ve lhůtě pěti dnů odůvodnil ve smyslu § 249 odst. 1 tr. ř. Předseda senátu však v této výzvě (ani v přípise ze dne 12. 6. 2002) neupozornil obhájce, že pokud tak neučiní, bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Toto opomenutí bylo v rozporu s ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř., které explicitně ukládá povinnost na tento možný následek upozornit i obhájce obviněného a státního zástupce, byť se jedná o osoby právnicky vzdělané. Zmíněný nedostatek měl odvolací soud zjistit, a proto nemohl podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolání odmítnout. V takovém případě sám neodstraňuje vady odvolání, ale bez rozhodnutí vrátí spisy soudu prvého stupně ke splnění jeho povinnosti podle § 251 odst. 1 tr. ř.

Naproti tomu Nejvyšší soud nepovažuje za relevantní námitku obviněného, rovněž v dovolání uplatněnou, že v rozsudku soudu prvého stupně chybí poučení o následcích nesplnění náležitostí odvolání. Zákon v § 125 odst. 2 tr. ř. vymezuje náležitosti poučení o odvolání, přičemž nestanoví, že v rozsudku soudu prvého stupně musí být obsaženo i takovéto poučení.

Nejvyšší soud proto konstatuje, že odvolací soud odmítl odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť v řízení, které mu předcházelo, předseda senátu soudu prvého stupně nepostupoval v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř. Podle názoru Nejvyššího soudu jestliže předseda senátu soudu prvého stupně aplikuje ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř., musí vždy postupovat podle znění zákona, neboť v případě, že odvolatel v pětidenní lhůtě vady odvolání neodstraní, má to závažný důsledek z hlediska způsobu rozhodnutí soudu druhého stupně o jeho odvolání. Chybným postupem soudů obou stupňů byla obviněnému J. K. odňata možnost, aby jeho věc byla odvolacím soudem věcně přezkoumána.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud shledal podané dovolání obviněného J. K. důvodným a podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2002, sp. zn. 7 To 307/2002. Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Po zrušení napadeného rozsudku se trestní věc obviněného J. K. dostala do procesního stadia, kdy existuje nepravomocný rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 2 T 139/2001, proti kterému obviněný podal ústně do protokolu o hlavním líčení dne 10. 5. 2002 odvolání. Toto odvolání nesplňuje náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř. Úkolem předsedy senátu Okresního soudu Brno-venkov bude postup podle § 251 odst. 1 tr. ř., t. j. vyzve obhájce obviněného, aby vady byly odstraněny ve lhůtě pěti dnů, a upozorní jej, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Po uplynutí lhůty k odstranění vad odvolání předseda senátu okresního soudu doručí stejnopis odvolání a jeho odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spis odvolacímu soudu (§ 251 odst. 3 tr. ř.).

Toto rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 23. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Horák

Vydáno: 23. October 2002