JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 326/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. března 2008 o dovolání obviněného P. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2007, č. j. 8 To 278/2007-120, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 39/2007, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2007, č. j. 1 T 39/2007-85, byl obviněný P. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. Za tento trestný čin mu byl podle § 247 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, přičemž pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. V další části napadeného rozsudku byl obviněný podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek spáchaný čtyřmi dílčími útoky kvalifikovaný obžalobou státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. 2. 2007, sp. zn. 4 Zt 723/2006, jako pokračující trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Proti citovanému rozsudku podal odvolání obviněný a státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně. Obviněný podal odvolání toliko do výroku o trestu. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněného, a to proti zprošťujícímu výroku ve vztahu k útoku označenému číslem 4 (útok ze dne 14. 11. 2006).

Z podnětu odvolání státního zástupce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 8. 2007, č. j. 8 To 278/2007-120, ve výroku pod bodem I. podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve zprošťující části ohledně bodu označeného 4 (útok ze dne 14. 11. 2006) zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc v rozsahu zrušení vrátil soudu prvního stupně. Výrokem pod bodem II. bylo podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto.

Obviněný dovolání podal s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Přípustnost dovolání obviněný opřel o § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť směřuje proti pravomocnému usnesení, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně. Vytkl odvolacímu soudu, že videonahrávku a výslechy svědků policistů vyhodnotil jako procesně použitelné. Činnost policistů odvolací soud posoudil podle § 42f zák. č. 283/1991 Sb., na základě kterého je Policie ČR oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku. Obviněný nezpochybňuje toto oprávnění Policie ČR, má však za to, že je nepoužitelné pro stanovení zákonnosti či nezákonnosti důkazů prováděných soudem v trestním řízení. Policisté začali pořizovat videonahrávku v okamžiku, kdy ho poznali a jeho pohyb v prostoru začali natáčet na video. Tímto okamžikem podle názoru obviněného přestali provádět monitorování konkrétního prostoru a začali se sledováním konkrétní osoby. Domnívá se, že právě na tyto situace dopadá ustanovení § 158d tr. ř., které vyžaduje dodatečné povolení sledování státním zástupcem. S ohledem na skutečnost, že o toto povolení policisté nepožádali a tudíž nebylo ani vydáno, ačkoliv tomu nic nebránilo, nelze takto získaný důkaz považovat za procesně použitelný. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 8 To 278/2007, zrušil v plném rozsahu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 265a tr. ř.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. taxativně uvádí rozhodnutí, proti kterým je dovolání přípustné, tudíž která považuje za rozhodnutí ve věci samé.

Ačkoliv obviněný sám přípustnost dovolání shledává v ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., z obsahu dovolání je zřejmé, že jeho námitky nesměřují do výroku II., jímž bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto, nýbrž do výroku I., kterým bylo vyhověno odvolání státního zástupce a napadený rozsudek zrušen ve zprošťující části ohledně bodu 4 (útok ze dne 14. 11. 2006).

Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině a v celém výroku o trestu a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, není pravomocným rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., přestože část výroku o vině zůstává tímto rozhodnutím nedotčena a nabývá tak právní moci. Dovolání proti takovému rozhodnutí není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 6 Tdo 982/2003 publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2004, sešit 2, pod T 654).

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že obviněný podal dovolání do části rozhodnutí odvolacího soudu (viz výrok pod bodem I.), které dosud nenabylo právní moci. V této části usnesení odvolacího soudu se nejedná o rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek / 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, když pro skutek spáchaný útokem ze dne 14. 11. 2006 obviněný nebyl dosud ani uznán vinným a nebyl mu uložen trest /srov. § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému zákon dovolání podle § 265a tr. ř. nepřipouští.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. března 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann

Vydáno: 12. March 2008