JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 1151/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. září 2006 o dovolání obviněného V. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006, č. j. 8 To 90/2006-196, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 84/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2005, č. j. 7 T 84/2005-174, byl obviněný V. S. uznán vinným jednak trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a podle § 221 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Pro výkon uloženého trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Proti shora uvedenému rozsudku obviněný podal odvolání, a to toliko do výroku o trestu. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006, č. j. 8 To 90/2006-196, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Toto usnesení obviněný napadl dovoláním.

Dovolání obviněný opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že ke své trestné činnosti opakovaně vypovídal, a to jak v přípravném řízení, tak v řízení u soudu. Uvedl, proč se v restauraci takto choval a jakým způsobem poškození ke svým zraněním přišli. V žádném případě však neměl v úmyslu někomu způsobit zranění. Je tedy přesvědčen, že jeho jednání postrádalo úmysl, jakožto jednu z podmínek pro použití § 221 tr. zák. Obviněný se domnívá, že z tohoto důvodu rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právní posouzení. S ohledem na tuto skutečnost obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 8 To 90/2006, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil. Konstatoval, že obviněný podal odvolání výslovně proti výroku o trestu, toto odvolání bylo jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 8 To 90/2006, zamítnuto. Protože obviněný podal odvolání toliko proti výroku o trestu, přičemž státní zástupce odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nepodal, byla přezkumná povinnost odvolacího soudu omezena pouze na výrok o trestu a obviněný je následně oprávněn podat dovolání pouze proti výroku o trestu případně proti průběhu řízení, které mu předcházelo. Podal-li dovolání proti výroku o vině, jde o dovolání nepřípustné. Z tohoto důvodu státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože není přípustné. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. lze toto rozhodnutí učinit v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného V. S. není přípustné.

Jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.).

Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 7 T 84/2005 je zřejmé, že obviněný V. S. proti rozsudku tohoto soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 7 T 84/2005-174, sice podal odvolání, ale toliko proti výroku o trestu (viz čl. 184 - 186). To znamená, že tímto rozsahem byla omezena přezkumná povinnost odvolacího soudu. Podle § 254 odst. 1 tr. ř. byl tedy odvolací soud oprávněn přezkoumat toliko napadený výrok o trestu. V dané věci proto nepřicházelo v úvahu přezkoumávat výrok o vině.

Dovolává-li se obviněný v podaném dovolání přezkumu výroku o vině s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není dovolání proti tomuto výroku přípustné. Je zřejmé, že v dané věci mohl obviněný uplatnit námitky směřující toliko do výroku o trestu. Dovolání proti výroku o trestu lze opřít jedině o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. byl-li mu uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněný tento dovolací důvod neuplatnil.

Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. září 2006

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann

Vydáno: 21. September 2006