JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tz 53/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. června 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Roušalové a soudců JUDr. Františka Púryho a Prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D., stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Ing. L. N. , proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, jímž byla zamítnuta stížnost obviněného Ing. L. N. proti usnesení policejní komisařky Obvodního ředitelství Policie České republiky, Služby kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení odboru hospodářské kriminality, ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. ORIV-1849-5/TČ-2007-93, jímž bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného Ing. L. N. pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zák., a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného Ing. L. N.

Napadené usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, se zrušuje.

Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 se přikazuje, aby předložil stížnost obviněného Ing. L. N. k projednání a rozhodnutí státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze.

O d ů v o d n ě n í

Usnesením policejního orgánu – komisařky Policie České republiky, Obvodního ředitelství P. služby kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení odboru hospodářské kriminality, se sídlem P. , ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. ORIV-1849-5/TČ-2007-93, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání Ing. L. N. , technika, bytem v P. , H. a to pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), 3 tr. zák. Tohoto trestného činu se měl dopustit tím, že dne 8. 6. 2006 převedl stoprocentní obchodní podíl ve společnosti C., s. r. o., se sídlem v P. , H. , na svého otce A. N. , a to za částku 200.000,- Kč, kterou použil nezjištěným způsobem, s cílem znemožnit poškozenému J. K. vymožení pohledávky ve výši 3.670.312,70 Kč z titulu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 12. 2005, sp. zn. 12 C 169/99, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2006, sp. zn. 15 Co 213/2006, prostřednictvím výkonu rozhodnutí, čímž částečně zmařil uspokojení výše uvedené pohledávky, neboť hodnota čistého obchodního majetku společnosti C., byla ke dni prodeje obchodního podílu 714.000,- Kč, a tímto způsobil poškozenému J. K. značnou škodu ve výši 514.000,- Kč.

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že dne 16. 11. 2006 podala společnost K. , s. r. o., zplnomocněná J. K. , trestní oznámení na obviněného Ing. L. N. (č. l. 2-3). Podle záznamu na č. l. 20 trestního spisu zahájily policejní orgány podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení v této věci s tím, že je dostatečně odůvodněn závěr o podezření ze spáchání trestného činu Ing. L. N. V průběhu přípravného řízení došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. ř. usnesením vrchního inspektora Policie České republiky, Obvodního ředitelství P. , služby kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení odboru hospodářské kriminality dne 10. 9. 2007 (viz č. l. 70), přičemž na podkladě stížnosti oznamovatele bylo podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. (v rozhodnutí nesprávně odkázáno na trestní zákon) zrušeno usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. 3 ZN 1718/2007 - 23 (viz č. l. 75).

V souvislosti s podanou stížností pro porušení zákona má však zásadní význam až přípis státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 Mgr. J. M. ze dne 7. 12. 2007 (viz č. l. 78), který vzhledem k jeho obsahu („mám za to, že ve věci již byl shromážděn dostatek důkazních prostředků odůvodňujících postup podle § 160 odst. 1 trestního řádu“) lze považovat za pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného Ing. L. N. ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., a taktéž k následnému postupu orgánů činných v trestním řízení. Na základě tohoto pokynu státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 zahájil policejní orgán uvedeného oddělení odboru hospodářské kriminality usnesením ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. ORIV-1849-5/TČ-2007-93, trestní stíhání obviněného Ing. L. N. pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zák. pro skutek citovaný v úvodu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Toto usnesení bylo doručeno obviněnému dne 25. 1. 2008 a jeho obhájci dne 11. 2. 2008. Obviněný Ing. L. N. proti němu podal stížnost dne 27. 1. 2008 prostřednictvím svého obhájce JUDr. M. S. (č. l. 115-117), jež byla policejnímu orgánu doručena dne 30. 1. 2008. O opravném prostředku proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodl státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 JUDr. M. B. tak, že stížnost usnesením ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou.

Proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného Ing. L. N. stížnost pro porušení zákona. V jejím odůvodnění nejprve ministr spravedlnosti popsal dosavadní průběh řízení v této trestní věci, přičemž zdůraznil, že podle ustanovení § 146 odst. 1 tr. ř. stížnosti proti usnesení policejního orgánu vydaného na pokyn státního zástupce může vyhovět sám policejní orgán jen s předchozím souhlasem státního zástupce. Nebylo-li stížnosti tímto postupem vyhověno a lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula, věc měla být podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. prostřednictvím státního zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, předložena nadřízenému státnímu zástupci. Ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. podle vyjádření ministra spravedlnosti garantuje objektivitu v rozhodování o stížnosti tak, aby o ní nerozhodoval ten státní zástupce, který se již předtím angažoval při vydání napadeného usnesení. V posuzované trestní věci však o stížnosti obviněného proti rozhodnutí o zahájení trestního stíhání rozhodl státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, tedy stejného státního zastupitelství, u něhož je činná státní zástupkyně, která vydala pokyn k zahájení trestního stíhání obviněného Ing. L. N. Ministr spravedlnosti dovodil, že ze všech rozhodných skutečností ve spojení s obsahem spisového materiálu je zřejmé, že postupem dozorového Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, jehož státní zástupce sám rozhodl o opravném prostředku směřujícímu proti usnesení policejního orgánu o usnesení o zahájení trestního stíhání v situaci, kdy bylo podle zákona příslušným k vydání takového rozhodnutí Městské státní zastupitelství v Praze, došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného Ing. L. N. , a toto pochybení je třeba napravit.

V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, byl porušen zákon v ustanovení § 146a odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného Ing. L. N. Dále ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil včetně případných dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věc státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze k novému projednání a rozhodnutí.

Na podkladě podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, napadenému rozhodnutí předcházející.

Postup orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, upravuje ustanovení § 146 tr. ř. Podle jeho prvního odstavce orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může opravnému prostředku sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení, a jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce. V případě, že lhůta k podání stížnosti uplynula všem oprávněným osobám a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. ukládá policejnímu orgánu, aby věc předložil k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Podle § 143 odst. 1 tr. ř. se musí stížnost podat u orgánu, proti jehož usnesení opravný prostředek směřuje, ve lhůtě tří dnů od oznámení usnesení. Oznámení ve smyslu § 137 tr. ř. nastává buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba je oznámit, nebo doručením opisu usnesení; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

S ohledem na výše uvedená ustanovení trestního řádu, která zcela jasným způsobem upravují postup orgánů činných v trestním řízení v případě rozhodování o stížnosti jako řádného opravného prostředku proti usnesení, je nepochybné, že v posuzované trestní věci obviněného zákonná pravidla respektována nebyla. K zahájení trestního stíhání obviněného Ing. L. N. došlo citovaným usnesením ze dne 21. 1. 2008 na výslovný pokyn státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10. Stížnost obviněného, které nechtěl státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ve smyslu § 146 odst. 1 tr. ř. sám vyhovět, měl na základě ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. předložit státnímu zástupci Městského státního zástupitelství v Praze jako nadřízenému státnímu zástupci. Směřuje-li stížnost oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu a tento orgán jí nehodlá vyhovět, není možné, aby o tomto opravném prostředku rozhodoval státní zástupce státního zastupitelství, u něhož je činná státní zástupkyně, která dala pokyn k vydání takového usnesení.

Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného Ing. L. N. zjistil, že v posuzované trestní věci došlo k porušení zákona shodně s námitkou, již ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil ministr spravedlnosti. O stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného na pokyn státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 rozhodoval státní zástupce činný na tomtéž státním zastupitelství tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl, namísto toho, aby věc v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. předložil nadřízenému státnímu zástupci. Tím došlo k porušení zákona v citovaném ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a také v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., podle něhož státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 vadně postupoval.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl tak, že usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 3 ZT 17/2008, byl porušen zákon v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného Ing. L. N. Dále Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí státního zástupce Obvodního státního zastupitelství v Praze 10 včetně rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, aby předložil stížnost obviněného Ing. L. N. k projednání a rozhodnutí státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze, který je věcně příslušný o ní rozhodnout.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. června 2008

Předsedkyně senátu

JUDr. Blanka R o u š a l o v á

Vydáno: 26. June 2008