JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 801/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 17. října 2002 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 317/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. V. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 5 T 317/2001, uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. a byl odsouzen podle § 185 odst. 2 (správně má být odst. 3) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu držení, nošení a užívání střelných zbraní v trvání tří let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to pistole CZ-6 2000, výrobní číslo A 0787 se zásobníkem, a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo rozhodnuto o zabrání věcí uvedených ve výroku rozsudku.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, byl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen napadený rozsudek ohledně obviněného M. V. ve výroku o propadnutí věci a jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný M. V. prostřednictvím svého obhájce Mgr. M. B. dovolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 5 T 317/2001, proti výroku o vině a trestu, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, v rozsahu, ve kterém potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně, mimo rozhodnutí, kterým byla zrušena část výroku rozsudku soudu prvního stupně o uložení trestu propadnutí věci. Dovolání obviněný opřel o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. Dovolatel vytkl soudům obou stupňů, že nesprávně posoudily po právní stránce jeho jednání, neboť s přepravou zbraní ve svém osobním automobilu nebyl předem srozuměn a uskutečnil ji jen pod hrozbou vážné újmy vyplývající z faktického jednání dvou ozbrojených mužů, stíhaných s ním společně v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 317/2001, tedy ve stavu krajní nouze. Podle dovolatele mu nelze přičíst k tíži a být důkazem o jeho vině, že v souladu s právy obviněného nevypovídal k možným jiným důvodům své přítomnosti na místě setkání s těmito muži, k němuž došlo v nočních hodinách. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl rozsudkem, kterým obviněného zprostí obžaloby, případně, aby po zrušení napadených rozhodnutí Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný brojí proti skutkovým závěrům, k nimž dospěly soudy obou stupňů a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. neodpovídá konkrétní argumentaci obviněného M. V. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda-li jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.] a bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 265e tr. ř. Dále zjistil, že dovolání obviněného (po jeho doplnění) splňuje i obsahové náležitosti dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. řádu. Podle § 265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů dovolání uvedený v písmenech a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř.. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na § 265b odst. 1 písm. a) až l), případně odstavce 2 tr. ř. Nejvyšší soud zjistil z obsahu dovolání, že obviněný této povinnosti uvést důvod dovolání v podaném dovolání formálně dostál, když opřel dovolání o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Napadenými rozhodnutími však nebyla učiněna rozhodnutí uvedená v § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř.

Z obsahu dovolání obviněného je však evidentní, že obviněný napadá údajně nesprávná skutková zjištění, hodnocení provedených důkazů a jejich věrohodnost.

Z vymezení důvodu dovolání v § 265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že důvodem dovolání podle tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení skutku (jeho právní kvalifikace) i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená a objasněná v jeho odůvodnění. Tento závěr lze dovodit přesvědčivě právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v § 265b odst. 1 tr. ř., zejména důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně i druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů, které již byly provedeny v předcházejícím řízení. Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., se nemůže stát další, již třetí soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celém rozsahu, neboť tak by se dostával do postavení soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř., popřípadě do postavení soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může zjištěný skutkový stav věci korigovat prostředky k tomu zákonem určenými (srov. § 147 až § 150, § 250 až § 254 tr. ř.). Nelze přehlédnout, že k nápravě skutkových vad slouží další mimořádné opravné prostředky upravené v trestním řádu, a to obnova řízení (§ 277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona § 266 a násl. tr. ř.

Z ustanovení § 265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení § 265b tr. ř. je třeba dovodit, že nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodu dovolání vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., ale tento důvod musí být v podaném dovolání odůvodněn konkrétními vadami a doložen, neboť podle § 265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z konkrétně vymezených důvodů dovolání uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jiný důvod, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v § 265b odst. 1 tr. ř., je třeba postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Z obsahu dovolání obviněného je zřejmé, že obviněný podal dovolání pro údajnou nesprávnost skutkových zjištění.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. V. odmítl podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265f tr. ř. (pro údajnou nesprávnost skutkových zjištění). O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 17. October 2002