JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 696/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2002 o dovolání podaném obviněným J. V., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 31 To 616/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 5 T 254/98, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Obviněný J. V. byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 5 T 254/98, uznán vinným trestným činem zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zákona. Za tento trestný čin mu byl podle § 254 odst. 1 tr. zákona za použití § 53 odst. 1, 3 tr. zákona uložen peněžitý trest ve výměře 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona byl obviněnému pro případ, že by ve stanovené lhůtě peněžitý trest nesplnil, uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho (1) měsíce.

Proti tomuto rozsudku Okresního soudu v Liberci podal obviněný J. V. odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, usnesením ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 31 To 616/2001, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 31 To 616/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 5 T 254/98, podal obviněný J. V. dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. R. podáním ze dne 14. 8. 2002, které bylo doručeno dne 15. 8. 2002 Okresnímu soudu v Liberci. Dovolání podal z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V odůvodnění dovolání zopakoval námitky uplatněné již v rámci odvolacího řízení. Dovolatel zejména poukazuje na výpověď svědka J. T., z které vyplynulo, že hliníkové lišty byly již neupotřebitelné a byly zlikvidovány stavební firmou. Z této skutečnosti dovodil, že ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 tr. zákona došlo k zániku nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Dovolatel dále zpochybňuje kompetentnost znalce S., který prováděl ocenění předmětných hliníkových lišt. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu II. stupně toliko odkazuje na rozsudek soudu nalézacího má obviněný zato, že odvolací soud se s jeho námitkami řádně nevypořádal.

Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 31 To 616/2001, zrušil a přikázal tomuto soudu věc k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce, kterému bylo doručeno dovolání obviněného J. V. ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu, navrhl, aby Nejvyšší soud toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil v neveřejném zasedání. K odůvodnění tohoto návrhu konstatuje, že dovolání obviněného J. V. je podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. řádu. Navíc dodává, že soudy obou stupňů postupovaly v souladu se zákonem, pokud jednání obviněného kvalifikovaly jako trestný čin zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zákona.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako dovolací soud nejprve zkoumal, zda nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání ve smyslu § 265i odst. 1 tr. řádu a shledal, že v posuzované věci je dovolání přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Podle § 265b odst. 1 lze dovolání podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 2 (uložení trestu odnětí svobody na doživotí), přičemž podle § 265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na § 265 odst. 1 písm. a) až l), příp. odst. 2 tr. řádu. Jak zjistil Nejvyšší soud z obsahu shora citovaného dovolání obviněný této povinnosti v podaném dovolání formálně dostál, neboť v něm na počátku uvádí důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, ale v tomto směru není žádné pochybení soudům v napadených rozhodnutích vytýkáno a celé dovolání, jak vyplývá z jeho citace shora, se týká jen údajných nesprávných skutkových zjištění a zpochybnění způsobu hodnocení důkazů, přičemž také napadá ve věci opatřený znalecký posudek.

Z vymezení důvodů dovolání v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, byť to zákon explicitně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená a objasněná v jeho odůvodnění. Přesvědčivě však lze tento názor dovodit právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v § 265b odst. 1 tr. řádu, zejména důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, kde se uvádí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. řádu, není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu I. stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu § 2 odst. 5 tr. řádu, popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem (srov. § 147 až § 150 a § 254 až § 263 tr. řádu). V té souvislosti je třeba také zdůraznit, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. řádu).

Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení § 265f odst. 1 a 2 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn, neboť ve smyslu § 265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z následujících konkrétně vymezených důvodů v písmenech a) až l). V konkrétním případě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který je vymezen tak, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotně právním posouzení, musí být tento důvod v dovolání skutečně (tedy materiálně, nikoli jen formálně) tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění, např. vztahující se k jiné právní kvalifikaci, která měla být podle dovolání použita. Nelze tedy postupovat opačně, že jsou v dovolání tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění soudu I. stupně a v návaznosti na to i soudu II. stupně, kdy je třeba důkazy opakovat, provádět důkazy další, popř. jinak hodnotit důkazy již provedené. V takovém případě nebyl materiálně, tedy ve skutečnosti uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který však v ustanovení § 265b tr. řádu pro podání dovolání není uveden, a proto je třeba postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného J. V. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 31 To 616/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 5 T 254/98, podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodoval v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. října 2002

Předseda senátu:

Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Vydáno: 08. October 2002