JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 607/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. 9. 2002 o dovolání obviněného P. V., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 11 To 169/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 1 T 1/2002 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 11 To 169/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 1 T 1/2002.

Obviněný dovoláním napadl usnesení Krajského soudu v Praze v celém rozsahu, a to s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a s návrhem, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu v Nymburce a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Obviněný byl uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění, že s dalšími dvěma spoluobviněnými v Poděbradech dne 4. 11. 2001 v úmyslu odcizit je odmontovali od osobního automobilu zn. Škoda Octavia, který patřil majiteli J. B., postupně čtyři kompletní kola v celkové hodnotě 14 200,- Kč, avšak čin nedokonali, protože byli vyrušeni policejní hlídkou, a tři již odmontovaná kompletní kola zanechali opřená o zídku blízko zaparkovaného automobilu a čtvrté, tj. pravé přední, kolo zůstalo ještě na autě uchycené pouze jedním ze šroubů. Obviněný se tohoto jednání dopustil podle uvedených zjištění poté, co byl v trestní věci Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 5 T 302/2001 odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Námitky, které obviněný v dovolání uplatnil proti výroku o vině, byly založeny na tom, že šlo o pokus o odcizení tří kol a nikoli čtyř kol. Obviněný vytkl, že soudy v tomto ohledu vycházely ze svědecké výpovědi policisty, který se na místě činu věnoval zjištění totožnosti přítomných osob, a nikoli ze svědecké výpovědi policisty, který zůstal na místě činu a měl dostatek času ohledat automobil. Přitom podle obviněného právě ze svědecké výpovědi tohoto policisty vyplývá, že šlo o pokus o odcizení jen tří kol.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli vůbec nešlo o trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat, že skutek byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny vadně apod. To znamená, že dovoláním lze napadat nesprávnost právní kvalifikace skutku zjištěného soudem, ale nelze napadat samotná skutková zjištění ani hodnocení důkazů.

V posuzovaném případě obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky, které by se týkaly otázky právního posouzení skutku zjištěného Okresním soudem v Nymburce. Námitky obviněného byly v celém rozsahu zaměřeny pouze proti skutkovému zjištění, které se týkalo počtu kol, k jejichž odcizení směřovalo posuzované jednání, a proti tomu, jak soudy v tomto ohledu hodnotily důkazy. Jde tedy o námitky, které s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nekorespondují.

I když obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., opřel dovolání o námitky, které obsahově tento ani jiný dovolací důvod nenaplňují. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Nad rámec samotného rozhodnutí o dovolání považuje Nejvyšší soud za potřebné poznamenat, že v napadeném usnesení Krajského soudu v Praze je nepřesně uvedeno datum narození obviněného 10. 1. 1977, zatímco z rozsudku Okresního soudu v Nymburce a z obsahu spisu je patrno, že obviněný se ve skutečnosti narodil 20. 1. 1977.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. září 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 03. September 2002