JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 59/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. dubna 2002 o dovolání podaném obviněným Ing. J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 12 To 226/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 192/2000, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Ing. J. Č. byl rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. 1 T 192/2000, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 12 To 226/2001, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle § 248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. 1 T 192/2000, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 12 To 226/2001, podal obviněný Ing. J. Č. dovolání prostřednictvím obhájce S T. podáním ze dne 18. února 2002, které došlo Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě dne 20. února 2002, a které ještě doplnil podáním ze dne 6. března 2002 obsahujícím opravu dovolání. Dovolání podal proti všem výrokům napadeného rozhodnutí z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že soudy obou stupňů sice správně zjistily skutkový stav, ale rozhodly na základě nesprávného právního posouzení skutku.

Nejvyšší státní zástupce, kterému bylo doručeno dovolání obviněného Ing. J. Č. ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu, navrhl, aby nehledě na namítanou otázku právního posouzení dovolatelova jednání Nejvyšší soud dovolání obviněného Ing. J. Č. proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. 1 T 192/2000, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 12 To 226/2001, ve smyslu § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl v neveřejném zasedání. K odůvodnění tohoto návrhu uvedl, že v předmětné věci bylo trestní stíhání obviněného Ing. J. Č. pravomocně skončeno výše uvedeným usnesením odvolacího soudu ze dne 6. 12. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou, provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., přitom z přechodných a závěrečných ustanovení čl. II tohoto zákona č. 265/2001 Sb. nevyplývá žádná výjimka, podle níž by bylo možné dovolání jako nově zavedený mimořádný opravný prostředek aplikovat i v případech, kdy rozhodnutí, jež má na mysli nynější ustanovení § 265a odst. 1 a 2 tr. řádu, nabylo právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu. Proto nejsou splněny zákonné podmínky pro narušení právní stability u rozhodnutí, které nabylo právní moci před datem 1. ledna 2002, cestou dovolání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako dovolací soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. řádu a shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné.

Dovolání bylo do trestního řádu zavedeno jako mimořádný opravný prostředek novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. ledna 2002. Pro časovou působnost trestního řádu obecně platí, že procesní úkony se v průběhu trestního řízení provádějí podle v tom okamžiku účinného znění tohoto zákona, přičemž však pokud je zakládáno právo na opravný prostředek, který je zaveden novým procesním předpisem, nelze nabýt takového práva k rozhodnutím, která nabyla právní moci dříve, než nabyla účinnosti nová právní úprava. Výjimku z uvedeného pravidla mohou v případě novelizace stanovit zejména příslušná přechodná ustanovení. Protože však uvedená novela trestního řádu žádná přechodná ustanovení, týkající se dovolání, neobsahuje, je třeba na posuzovaný případ aplikovat uvedené obecné zásady.

Podle § 265a odst. 1 tr. řádu je dovoláním možné napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé vymezené v § 265a odst. 2 tr. řádu, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Toto ustanovení je ve smyslu výše uvedené zásady účinné do budoucna, to znamená, že rozhodnutí soudu ve věci samé učiněná ve druhém stupni, proti kterým zákon podání dovolání připouští, jsou pouze ta, která jsou vydána a nabývají právní moci po účinnosti novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb., tj. po 1. lednu 2002.

V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného Ing. J. Č. pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu, a to usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 12 To 226/2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., přičemž z tohoto hlediska nemá ve smyslu § 139 odst. 1 písm. b) podpísm. cc) tr. řádu význam okamžik doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání obviněnému, ke kterému v posuzované věci došlo podle připojené doručenky až 23. 1. 2002, jenž je jinak významný pro počátek běhu lhůty k podání dovolání ve smyslu § 265e odst. 1, 2 tr. řádu, neboť podle § 139 odst. 1 písm. b) podpísm. cc) tr. řádu rozsudek nabývá právní moci okamžikem, kdy podané odvolání bylo zamítnuto, a nestanoví-li zákon něco jiného, je tímto okamžikem i vykonatelný. Podle tohoto dřívějšího znění trestního řádu přicházelo v úvahu uplatnění pouze dvou mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. řádu) a obnovy řízení (§ 277 a násl. tr. řádu), které je možné v zásadě uplatnit proti napadenému rozhodnutí i po novele trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II. zákona č. 265/2001 Sb. vyplývá, že zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle níž by bylo možno dovolání jako nově zavedený mimořádný opravný prostředek aplikovat i v případech, kdy rozhodnutí, jež má na mysli nynější ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, nabylo právní moci za účinnosti dřívějšího znění trestního řádu (tj. před 1. lednem 2002), a to ani za podmínky, že by od doručení takového dřívějšího rozhodnutí byla jinak zachována dvouměsíční dovolací lhůta (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu). Absence takové výjimky má nepochybně význam z hlediska garance právní jistoty obviněných v tom směru, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. lednem 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch, což zákonodárce zcela zjevně uvedenou právní úpravou nehodlal připustit a s ohledem na shora uvedené zásady ani připustit nemohl.

Z těchto důvodů, zejména se zřetelem na časovou působnost trestního řádu a z ní vyplývající shora uvedené zásady, Nejvyšší soud shledal podané dovolání obviněného Ing. J. Č. nepřípustným z hlediska podmínek stanovených v § 265a odst. 1 tr. řádu, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) odmítl jako nepřípustné.

Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. dubna 2002

Předseda senátu:

Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Vydáno: 17. April 2002