JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 496/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2002 o dovolání podaném obviněným Ing. J. C.,proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 9 To 666/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 11. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Obviněný Ing. J. C. byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 11. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zákona a odsouzen podle § 201 písm. d) tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání čtyř (4) měsíců. Podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zákona mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti (18) měsíců. Současně mu byl podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr zákona uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou (2) roků.

K odvolání obviněného Ing. J. C. byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 9 To 666/2001, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 11. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný Ing. J. C. byl uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zákona. Podle téhož ustanovení trestního zákona mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř (4) měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho (1) roku. Dále mu pak byl uložen podle § 49 odst. 1 tr. zákona trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou (2) roků.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 9 To 666/2001, podal obviněný Ing. J. C. dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. S., podáním ze dne 22. 5. 2002, které bylo téhož dne 22. 5. 2002 doručeno Krajskému soudu v Plzni. Dovoláním napadl shora uvedený rozsudek v plném rozsahu, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm g) tr. řádu, neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatel v dovolání namítá, že odvolací soud sice provedl na jeho návrh výslechy svědků M., K. a S., příslušníka Policie ČR, který vyšetřoval dopravní nehodu, i tak se však dostal do důkazní nouze. Přestože vyslechnutí svědci vypovídali v jeho prospěch, odvolací soud jejich výpovědi zhodnotil jako nevěrohodné a výpověď svědka Karlíka nepovažoval za významnou. Výpověď svědka S. zpochybnil proto, že si až příliš dobře pamatoval určité detaily, které však neuvedl do protokolu o dopravní nehodě. Obviněný i nadále považuje důkaz týkající se odběru krve za neplatný a rovněž tak znalecký posudek, který vychází z tohoto neplatného důkazu, stejně tak zpochybňuje i výpověď svědkyně MUDr. N.

Navrhl proto, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší státní zástupce, kterému bylo ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu doručeno dovolání obviněného Ing. J. C., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 9 To 666/2001, navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného Ing. J. C. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a aby tak podle § 265r odst. 1 písm a) tr. řádu učinil v neveřejném zasedání. K odůvodnění tohoto návrhu uvedl, že podané dovolání se po formální stránce opírá o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Po stránce obsahové však dovolatel poukazuje na odvolacím soudem konstatovanou důkazní nouzi, která nebyla odstraněna ani na jeho úrovni. Dovolatel namítl chybný způsob hodnocení výpovědi svědků a setrval na závěru o neprocesnosti výpovědi ošetřující lékařky a napadl legitimnost podkladu pro vypracování znaleckého posudku. Dovolatel tak v dovolání přehodnocuje způsob hodnocení provedeného dokazování, napadá přisouzená skutková zjištění a zpochybňuje stabilitu skutkového stavu věci. Žádné konkrétní námitky, týkající se nesprávnosti právního posouzení neuvádí. Podle názoru nejvyššího státního zástupce tak bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. řádu, přičemž použitý dovolací důvod byl uplatněn pouze formálně bez návaznosti na jeho zákonný účel.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání ve smyslu § 265i odst. 1 tr. řádu a shledal, že v posuzované věci je dovolání přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Podle § 265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265h odst. 2 tr. řádu (uložení trestu odnětí svobody na doživotí), přičemž podle § 265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na § 265b odst. 1 písm. a) až l), příp. odst. 2 tr. řádu. Jak zjistil Nejvyšší soud z obsahu shora citovaného dovolání obviněný této povinnosti v podaném dovolání formálně dostál, neboť v něm na počátku uvádí důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, ale v tomto směru není žádné pochybení soudu v napadeném rozhodnutí vytýkáno. Celé dovolání se týká nesprávných skutkových zjištění, provedených důkazů, jejich věrohodnosti a hodnocení těchto důkazů ze strany soudu.

Z vymezení důvodů dovolání v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, byť to zákon explicitně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená a objasněná v jeho odůvodnění. Přesvědčivě však lze tento názor dovodit právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v § 265b odst. 1 tr. řádu, zejména důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, kde se uvádí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. řádu, není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu I. stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu § 2 odst. 5 tr. řádu, popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem (srov. § 147 až § 150 a § 254 až § 263 tr. řádu). V té souvislosti je třeba také zdůraznit, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. řádu).

Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení § 265f odst. 1 a 2 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn, neboť ve smyslu § 265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z následujících konkrétně vymezených důvodů v písmenech a) až l). V konkrétním případě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, který je vymezen tak, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotně právním posouzení, musí být tento důvod v dovolání skutečně (tedy materiálně, nikoli jen formálně) tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění, např. vztahující se k jiné právní kvalifikaci, která měla být podle dovolání použita. Nelze tedy postupovat opačně, že jsou v dovolání tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění soudu, kdy je třeba důkazy opakovat, provádět důkazy další, popř. jinak hodnotit důkazy již provedené, a v důsledku takových tvrzených skutkových vad je dovozováno, že rozhodnutí soudu II. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení, jak to činí obviněný v podaném dovolání. V takovém případě nebyl materiálně, tedy ve skutečnosti uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který však v ustanovení § 265b tr. řádu pro podání dovolání není uveden, a proto je třeba postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného Ing. J. C. podané proti rozsudku Krajského soud v Plzni ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 9 To 666/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. 11. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodoval v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. září 2002

Předseda senátu:

Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Vydáno: 12. September 2002