JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 297/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. července 2002 o dovolání obviněného mladistvého M. B., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 To 35/2002, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 T 16/2000, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný mladistvý M. B. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2001, sp. zn. 46 T 16/2000, uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 tr. zák., trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. a § 79 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců. Současně byl zrušen výrok o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 10. 2000, č. j. 8 T 49/2000-49, který nabyl právní moci dne 25. 11. 2000, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání obviněného mladistvého M. B. proti tomuto rozsudku bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 To 35/2002.

Obviněný mladistvý M. B. podal prostřednictvím svého obhájce Mgr. P. P. dovolání ze dne 9. 5. 2002, které došlo Krajskému soudu v Ostravě dne 10. 5. 2002, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 To 35/2000. Jako důvod dovolání uvedl, že uvedené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Namítl, že soudy rozhodly o jeho vině, aniž by provedly důkazy, které by jeho vinu spolehlivě prokazovaly. Podle obviněného mladistvého soudy obou stupňů neměly k dispozici spolehlivě zjištěnou důkazní situaci, nectily zásadu in dubio pro reo, a manipulací a spekulací s důkazy porušily článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článek 1 Ústavy České republiky. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky napadená rozhodnutí zrušil a sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby zproštuje.

K dovolání obviněného mladistvého se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázal na to, že dovolatel se neztotožnil s hodnocením provedených důkazů a napadl správnost učiněných skutkových zjištění. Nesprávná skutková zjištění však podle trestního řádu nemohou být důvodem dovolání. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. řádu. Pokud by Nejvyšší soud České republiky shledal, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán, navrhl, aby dovolání bylo podle § 265j tr. řádu zamítnuto jako nedůvodné. Souhlasil s tím, aby o dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření uvedl, že považuje skutková zjištění nalézacího soudu za správná a odpovídající provedeným důkazům. Správná je i právní kvalifikace skutku. Poukázal na to, že dovolatel se neztotožňuje s hodnocením důkazů provedených soudem a napadá správnost učiněných skutkových zjištění. Protože však nesprávná skutková zjištění nemohou být důvodem dovolání, navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Pro případ, že by Nejvyšší soud České republiky shledal dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto podle § 265j tr. ř. jako nedůvodné, s tím, že souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud„) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Podle § 265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 2 tr. ř., přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný mladistvý M. B. dovolání podal z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání jako každé podání je nutno ve smyslu § 59 odst. 1 tr. řádu posuzovat vždy podle jeho obsahu, i když je podání nesprávně označeno. Z obsahu dovolání je nepochybné, že obviněný mladistvý M. B. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v § 265b odst. 1 tr. ř. Právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině a blíže rozvedená v odůvodnění rozhodnutí. Nejvyšší soud v řízení o dovolání je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav věci zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. Je tedy zřejmé, že obviněný mladistvý M. B. podal dovolání z důvodu, který není výslovně uveden v § 265b odst. 1 tr. ř.

Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jiný důvod, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., je třeba postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. B. podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 To 35/2001, podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není z výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 10. July 2002