JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 283/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. července 2002 o dovolání obviněného F. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 7 To 69/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 101/99 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Obviněný F. R. byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 1 T 101/99, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 1 T 101/99, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal tím, že jako majitel firmy s obchodním názvem F. R. -„R.“, a to s předmětem podnikání podniky zajišťující ostrahu majetku a osob a současně jako provozně bezpečnostní technik v rozporu s ustanovením § 133 odst. 1 písm. b) a § 273 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, § 1 odst. 1, 2 písm. g), § 3 odst. 4, § 7 odst. 2 vyhl. č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, § 7 a § 186 odst. 4 vyhl. č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, § 2 písm. g), § 8 písm. a) vyhl. č. 21/1978 Sb., kterou se určují vybraná plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, čl. 28, 29, 61 a 63 ČSN 386405 Plynová zařízení, a v rozporu s návodem na údržbu a obsluhu, umístil přenosné propanbutanové topidlo zn. Valor Heat 389, v. č. 003967 A, jež bylo uvedeno do provozu dne 6. 11. 1995, a které bylo nefunkční v důsledku špatného technického stavu, když pro netěsnost keramických desek v rámci spalovací komory docházelo k redukčnímu spalování plynu, a tím ke vzniku jedovatého oxidu uhelnatého (CO) v životu nebezpečné koncentraci do místnosti s nedostatečnou kubaturou a větráním, neprovedl kontrolu ovzduší a zjištění netěsnosti při běžné kontrole před zahájením topné sezóny v r. 1998, ani poté, co mu dne 11. 11. 1998 byla hlášena závada na shora označeném plynovém zařízení, která byla údajně odstraněna výměnou těsnění mezi plynovou bombou a tlakovým regulátorem, což mělo za následek, že zaměstnanec jeho firmy J. Ř., vykonávající z 20. na 21. 11. 1998 službu jako strážný v místnosti vrátnice K. společnosti M., V., s. r. o., se při pobytu v uvedené místnosti za provozu topidla Valor Heat 389 na maximální výkon dne 21. 11. 1998 do 01.20 hod., kdy naposled podal hlášení o průběhu služby, nadýchal jedovatého oxidu uhelnatého, který postupně přivodil jeho lehkou a těžkou otravu, a okolo 04.30 až 05.00 hod. téhož dne vedl k jeho úmrtí, jakož i k úmrtí služební feny německého ovčáka jménem R., která s ním v místnosti pobývala. Za to byl odsouzen podle § 224 odst. 2 tr. zák. a podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Odvolání obviněného F. R. proti tomuto rozsudku bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 7 To 69/2002.

Obviněný F. R. podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. Č. dovolání ze dne 2. 4. 2002, které došlo Okresnímu soudu ve Vsetíně dne 9. 4. 2002, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 7 To 69/2002. Jako důvod dovolání uvedl, že uvedené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Podle obviněného nebyla prokázána bezprostřední souvislost nedbalosti nevědomé s úmrtím poškozeného. K následku došlo nikoliv instalací, prováděním či neprováděním kontrol stavu topidla, ale lehkomyslným postojem poškozeného a vlastně jeho protiprávním výkonem služby, a to bezdůvodným odpočinkem ve strážní službě. Dovolatel dále namítl, že byla porušena zásada nezávislosti a neovlivnitelnosti rozhodování soudu prvního stupně, který se řídil právním názorem odvolacího soudu, a tím vlastně bez přesvědčivého odůvodnění již předem vyřešil otázku zavinění. Navíc nebylo vůbec provedeno zhodnocení porušení povinností poškozeným, a nebyla ani provedena rekonstrukce případu ve srovnatelných podmínkách, a tudíž nebyl proveden ani dostatek důkazů k úplnému zjištění skutkového stavu a neúplný skutkový stav byl nesprávně právně posouzen. Obviněný F. R. proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265h odst. 1 tr. ř. obě napadená rozhodnutí zrušil a podle § 265l tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství tak, že nelze přijmout námitky obviněného, spočívající ve zpochybnění příčinné souvislosti mezi nedbalostním jednáním obviněného a způsobeným škodlivým následkem. Rovněž nemůže obstát ani namítaná absence formy zavinění. Zjištěný skutkový stav věci byl vyhodnocen procesně předepsaným způsobem a v souladu se zásadami formální logiky a s výsledkem nepřipouštějícím pochybnosti o skutečnostech významných pro posouzení viny dovolatele. Z výše uvedených důvodů námitky dovolatele z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou na místě. Proto navrhla, aby dovolání bylo podle § 265j tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Dále navrhla, aby bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé. Podle § 265h odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 2 tr. ř., přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný F. R. dovolání opírá o důvod uvedený v § 265h odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání jako každé podání je nutno ve smyslu § 59 odst. 1 tr. ř. posuzovat vždy podle jeho obsahu, i když je podání nesprávně označeno. Z obsahu dovolání je nepochybné, že zčásti vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, byť to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v § 265b odst. 1 t. ř. Nejvyšší soud se proto nemohl zabývat těmi námitkami dovolatele, které směřovaly do skutkových zjištění. Zabýval se však námitkou, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním dovolatele a následkem, resp. že došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi jednáním obviněného a způsobeným následkem. Přitom zjistil, že tuto otázku zevrubně posuzoval jak soud prvého stupně, tak i soud druhého stupně. Nejvyšší soud shledal posouzení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním dovolatele a způsobeným následkem zcela správným. Neobstojí ani námitka týkající se vázanosti soudu prvého stupně právním názorem odvolacího soudu, neboť podle § 264 odst. 1 tr. ř. soud, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést důkazy a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.

Nejvyšší soud zjistil, že právní posouzení skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. je zcela správné a odpovídá zákonu. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného F. R. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., nebotˇ jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 09. July 2002