JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 79/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. října 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. F., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 9 T 5/2008, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 tr. řádu a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 9 T 5/2008, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 45a odst. 1, § 36 tr. zákona a v § 2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného J. F.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 9 T 5/2008, byl obviněný J. F. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a) tr. zákona, kterého se dopustil tím, že nejméně dne 13. 1. 2008, kdy byl v 09.15 hodin kontrolován ve vestibulu metra M. v P. hlídkou Policie ČR, pobýval na území hlavního města P., ačkoli mu byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 44 T 50/2007, ze dne 1. 11. 2007, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2007, uložen mj. trest zákazu pobytu na území hlavního města P. na dobu dvou let, tj. do 14. 11. 2009.

Za tento trestný čin mu byl uložen podle § 171 odst. 1 tr. zákona za použití § 45 odst. 1, 2 tr. zákona a § 45a odst. 1 tr. zákona trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 26. 1. 2008. Výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací dosud nebyl nařízen.

Proti tomuto trestnímu příkazu podal podle § 266 odst. 1 tr. řádu ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. F., neboť má za to, že trestním příkazem byl porušen zákon v jeho neprospěch v ustanoveních § 45a odst. 1 a § 36 tr. zákona a v řízení, na jehož základě byl trestní příkaz vydán, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. řádu.

Podle ministra spravedlnosti provedl nalézací soud zcela nedostačující skutková zjištění ve vztahu k druhu a výši uloženého trestu. Byť z obsahu trestního spisu je zřejmé, že obviněnému J. F. byl již trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 11. 2007 sp. zn. 2 T 136/2007, uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, tuto skutečnost nijak nehodnotil a neopatřil si důkazy, zda uložený trest obecně prospěšných prací obviněný vykonal a v jakém rozsahu. V důsledku tohoto pochybení pak Obvodní soud pro Prahu 1 ve výroku o trestu překročil o 150 hodin nejvyšší výměru stanovenou zákonem pro tento druh trestu.

Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. řádu, že napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu toto rozhodnutí zrušil včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, která vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a aby věc podle § 270 odst. 1 tr. řádu vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 2 odst. 5 tr. řádu postupují orgány činné v trestním řízení v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6 tr. řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 36 trestního zákona, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 trestního zákona může soud trest obecně prospěšných prací uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.

Nejvyšší soud konstatuje, že výše uvedenými zákonnými ustanoveními se Obvodní soud pro Prahu 1 důsledně neřídil.

Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu je patrno, že obvodní soud po nápadu návrhu na potrestání, který na obviněného podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství v Praze 1, konal zjednodušené řízení podle § 314b tr. řádu. Samosoudce obviněného dne 15. 1. 2008 vyslechl k obsahu podaného návrhu na potrestání a poté v intencích § 314b odst. 2 tr. řádu ve věci rozhodl bez konání hlavního líčení, když vydal trestní příkaz podle § 314e tr. řádu. K tomuto procesnímu postupu byl samosoudce oprávněn, avšak podle § 314e odst. 1 tr. řádu je nezbytným zákonným předpokladem pro vydání trestního příkazu „spolehlivé prokázání skutkového stavu provedenými důkazy“. Tento zákonný předpoklad se týká všech výroků trestního příkazu, které přicházejí v úvahu, tedy včetně výroku o trestu. Uvedená podmínka tak není splněna, jestliže si samosoudce neopatří všechny potřebné důkazy, které jsou významné z pohledu volby zákonného druhu a výměry trestu.

Z opisu rejstříku trestů, který je založen v přezkoumávaném trestním spise (č. l. 13) vyplývá, že obviněný J. F. byl v průběhu měsíce listopadu 2007 dvakrát pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, a to Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 1. 11. 2007 pod sp. zn. 44 T 50/2007, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona k trestu zákazu pobytu na území hlavního města P. ve výměře dvou roků. Dále rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 11. 2007 sp. zn. 2 T 136/2007, opět pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a trestu zákazu pobytu na území hlavního města P. v trvání jednoho roku. Byť měl samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 1 tyto informace v době svého rozhodování k dispozici, nevyvodil z nich adekvátní závěry, a nikterak neověřoval, zda předchozí uložený trest obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen, případně zda a v jakém rozsahu jej obviněný vykonal či vykonává. Toto zjištění bylo rozhodnou skutkovou okolností z pohledu volby druhu a výše trestu, neboť pokud chtěl samosoudce opětovně ukládat trest obecně prospěšných prací, byl v daném případě limitován horní hranicí výměry tohoto druhu trestu, která činí 400 hodin. Pokud opět uložil trest obecně prospěšných prací ve výši 250 hodin, navodil stav, kdy obviněný měl tento druh trestu uložen v celkové výměře 550 hodin, což je v zásadním rozporu se zákonnými požadavky ustanovení § 36 tr. zákona. Pokud v provedeném řízení před samosoudcem nebyly objasněny okolnosti, mající vztah k osobě pachatele s dopadem na stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry, Nejvyšší soud uzavírá, že skutková zjištění obvodního soudu byla v tomto případě nedostatečná. Uložený trest pak byl ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost, neboť jde o trest uložený nad horní hranicí trestní sazby.

Vzhledem k výše uvedené argumentaci Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 9 T 5/2008, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 45a odst. 1, § 36 tr. zákona a § 2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného J. F.

Podle § 269 odst. 2 tr. řádu Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. řádu Nejvyšší soud přikázal věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k novému projednání a rozhodnutí.

Obvodní soud pro Prahu 1 v nově provedeném řízení doplní dokazování vyžádáním aktualizovaného opisu rejstříku trestů obviněného, provede důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 136/2007, jakož spisem Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 40 Nt 145/2008, vyžádá zprávu Probační a mediační služby České republiky, středisko Ú. n. L., zda obviněný vykonal alespoň zčásti některý z uložených trestů obecně prospěšných prací. Teprve po takto doplněném dokazování bude moci tyto nově provedené důkazy spolu s důkazy, jež jsou fixovány v trestním spise, vyhodnotit v souladu s požadavky § 2 odst. 6 tr. řádu a dospět k závěru o zákonném druhu a výměře trestu. Ve svých úvahách bude v tomto ohledu obvodní soud limitován ustanovením § 273 tr. řádu, stanovícím princip zákazu reformationis in peius.

Podle § 270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. října 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á

Vydáno: 14. October 2008