JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 77/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. září 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného S. S., proti pravomocnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného S. S.

Napadené usnesení s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Městskému soudu v Praze s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. za užití § 146a odst. 1 písm. e) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného S. S., kterou tomuto soudu předložila náměstkyně městské státní zástupkyně v Praze, proti usnesení Policie ČR, Správy hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, OHK 3. oddělení, ze dne 22. 1. 2008, sp. zn. ČTS: PSP-253/TČ-2008-93, na základě kterého bylo s předchozím souhlasem státního zástupce podle § 79e odst. 1 tr. ř. obviněnému zajištěno jako jiná majetková hodnota osobní motorové vozidlo tov. zn. Nissan Almera, neboť bylo důvodné podezření, že toto vozidlo je výnosem z trestné činnosti obviněného S. S.

Proti uvedenému pravomocnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného S. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 146a odst. 2, § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že podle § 146a odst. 2 tr. ř. byl k rozhodnutí o stížnosti obviněného proti výše citovanému usnesení policejního orgánu příslušný Městský soud v Praze, nikoli Obvodní soud pro Prahu 2. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona navíc namítl, že lze mít též pochybnost o samotném zajišťovacím rozhodnutí policejního orgánu a to z toho důvodu, že osobní automobil byl zajištěn podle § 79e tr. ř. jako jiná majetková hodnota a nikoli podle § 79 tr. ř. jako věc důležitá pro trestní řízení. Řešení této otázky však náleží věcně a místně příslušnému soudu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, byl porušen zákon v neprospěch obviněného S. S. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že trestní stíhání obviněného S. S. bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno usnesením Policie České republiky, Správy hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, OHK 3. oddělení, ze dne 18.1.2008, sp. zn. ČTS: PSP-253/TČ-2008-93, a to pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. spáchaného ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., kterého se měl zkráceně dopustit tím, že spolu s dalšími osobami jako člen organizované skupiny v úmyslu získat finanční prostředky Magistrátu hlavního města Prahy poté, kdy skutečná faktura skutečného dodavatele – společnosti S., a.s., byla na Odboru městského investora Magistrátu hl. m. Prahy dosud neznámou osobou v době od 10. 12. 2007 do 11. 12. 2007 podvodně zaměněna za fingovanou fakturu, na níž bylo uvedeno bankovní spojení jiného subjektu (společnosti G., s.r.o.), na jehož účet bylo pak také dne 14. 12. 2007 z účtu Magistrátu hl. m. Prahy zasláno příslušné plnění ve výši 49,212.915,14 Kč a následně byly z účtu společnosti G., s.r.o., takto získané finanční prostředky dále distribuovány, a to mimo jiné i na bankovní účty obviněného S. S., obviněný S. S. takto podvodně vylákané peněžní prostředky ze svých účtů postupně inkasoval. Uvedené usnesení bylo obviněnému doručeno dne 19. 1. 2008.

Následně bylo usnesením Policie ČR, Správy hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, OHK 3. oddělení, ze dne 22. 1. 2008, sp. zn. ČTS: PSP-253/TČ-2008-93, s předchozím souhlasem státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, podle § 79e odst. 1 tr. ř. obviněnému zajištěno jako jiná majetková hodnota osobní motorové vozidlo tov. zn. Nissan Almera, neboť bylo důvodné podezření, že toto vozidlo je výnosem z trestné činnosti obviněného S. S. Správou vozidla byl pověřen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Ú. n. L.

Proti citovanému usnesení Policie ČR, Správy hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, OHK 3. oddělení, ze dne 22. 1. 2008, sp. zn. ČTS: PSP-253/TČ-2008-93, podal obviněný v zákonem stanovené lhůtě stížnost, která byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. za užití § 146a odst. 1 písm. e) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

Podle ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. o stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.

V dané trestní věci byl tedy k rozhodnutí o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu příslušný soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení – tj. státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Soudem, v jehož obvodu je činný státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, je pak Městský soud v Praze, nikoli Obvodní soud pro Prahu 2.

Podle § 26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Podle odstavce druhého soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Ustanovení § 146a tr. ř. je ustanovením speciálním ve vztahu k ustanovení § 26 tr. ř., takže ve zde vyjmenovaných případech nerozhoduje výhradně okresní soud, nýbrž vždy ten soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož rozhodnutí jde. Podstatou je přitom odlišný charakter obou typů rozhodnutí, když v případech rozhodování podle § 26 tr. ř. jde o rozhodnutí prvoinstanční, proti kterému je přípustná stížnost, zatímco v případě rozhodování podle § 146a tr. ř. jde o rozhodování druhoinstanční a stížnost proti němu tudíž přípustná není.

Vzájemným vztahem obou citovaných zákonných ustanovení se zabýval i Ústavní soud České republiky - např. v rozhodnutích II. ÚS 133/2004, III. ÚS 132/2004 a dospěl k závěru, že: „za úkony přípravného řízení ve smyslu § 26 nelze považovat rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob a majetku podle § 146a, které má speciální ustanovení o příslušnosti soudu, a proto se na něj § 26 nevztahuje. Samotné ustanovení § 26 tr. řádu se vztahuje jen na případy, kdy soud činí vlastní úkony v přípravném řízení formou prvostupňových rozhodnutí, přičemž podle § 146a tr. řádu je příslušným k rozhodnutí o stížnosti ten soud, u něhož je činný státní zástupce, o jehož usnesení jde, tzn. jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce (okresní soud – okresní státní zástupce, krajský soud – krajský státní zástupce).“

K zásadě priority speciální před obecnou zákonnou úpravou se Ústavní soud rovněž vyslovil v řadě svých nálezů (viz kupř. nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02), když v této souvislosti reflektoval i relevantní stanoviska doktrinární: „Vzniká-li konflikt mezi obecným a zvláštním pravidlem, lze se domnívat, že zákonodárce se prostřednictvím zvláštního zákona chtěl od obecného pravidla odchýlit.“

V posuzovaném případě se nejednalo o rozhodování soudu o návrhu státního zástupce, ale o rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu činného v přípravném řízení (policejního orgánů), které, jak již bylo uvedeno výše, v zákonem taxativně vymezených případech přísluší soudu, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že stížností pro porušení zákona napadeným rozhodnutím porušil Obvodní soud pro Prahu 2 ustanovení § 146a odst. 1 písm. a) tr. řádu, jelikož rozhodl o stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu o zajištění majetku obviněného, aniž by disponoval zákonem stanovenou věcnou příslušností.

V návaznosti na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 1 Nt 304/2008, byl porušen zákon v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného S. S. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Nejvyšší soud České republiky dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž bude při svém rozhodování podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud České republiky a bude se zabývat i věcnou správností napadeného rozhodnutí z hlediska shora vyslovených pochybností ministra spravedlnosti. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného S. S., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. září 2008

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vydáno: 18. September 2008