JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 73/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. října 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněného I. L., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 7 To 198/2008, a podle § 268 odst. 2 tr. řádu rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 7 To 198/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 260 tr. řádu ve prospěch obviněného I. L.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18. 3. 2008 sp. zn. 2 T 48/2006, byl obviněný I. L. podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby Okresního státního zástupce ve Žďáru nad Sázavou pro skutek, jehož se měl dopustit tím, že dne 7. 11. 2005 kolem 23.25 hod, v herně baru na N. ulici ve Ž. n. S. odcizil poškozenému L. D., jeho látkový batoh, který měl poškozený na podlaze mezi hracím automatem a stoličkou, na níž seděl, a ve kterém měl koženou peněženku s částkou 60.000,- Kč, mobilní telefon zn. Nokia nezjištěného typu, dioptrické brýle s černými kovovými obroučkami a svůj občanský průkaz, čímž poškozenému L. D. způsobil škodu ve výši nejméně 62.185,- Kč. Skutek byl právně kvalifikován jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. zákona. Řízení proti obviněnému bylo vedeno jako řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. řádu.

V zákonné lhůtě podal proti rozsudku odvolání Okresní státní zástupce ve Žďáru nad Sázavou, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 7 To 198/2008, tak, že napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu zrušil a věc podle § 260 tr. řádu vrátil státnímu zástupci k došetření.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal podle § 266 odst. 1 tr. řádu ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného I. L. Uvedl v ní, že tímto usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 260 tr. řádu ve spojení s ustanovením § 164 odst. 1 tr. řádu ve prospěch obviněného.

Ve svém mimořádném opravném prostředku ministr spravedlnosti vyslovil nesouhlas s názorem Krajského soudu v Brně, vyjádřeném v napadeném rozhodnutí, že státní zástupce podal na obviněného obžalobu, ač v přípravném řízení nebyly opatřeny dostatečné důkazy, které by odůvodňovaly postavení obviněného před soud, a soud prvního stupně tak neměl dány předpoklady pro spravedlivé rozhodnutí ve věci. Podle názoru odvolacího soudu měl být již v přípravném řízení vyslechnut jako svědek I. Ch., aby bylo možno jeho svědeckou výpověď užít jako důkazu v hlavním líčení. Krajský soud v závěru svého rozhodnutí uvedl, že bude nezbytné navázat kontakt s cizineckou policií a jejím prostřednictvím zjistit údaje, týkající se pobytu obviněného I. L., jakož i svědka I. Ch., a případně požádat o právní pomoc orgány U. r.

Podle stěžovatele jsou uvedené závěry Krajského soudu v Brně v přímém rozporu se zněním zákonné úpravy i konstantní judikaturou, týkající se této právní problematiky. Vyslovil právní názor, že podle ustanovení § 260 tr. řádu nemůže být důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření nedostatečné objasnění skutkového stavu, ale pouze nutnost nápravy neodstranitelné procesní vady, pro kterou nelze v řízení před soudem pokračovat. Poukázal i na stávající judikaturu, která vymezuje, co se rozumí závažnými a neodstranitelnými vadami, pro které je možno věc vrátit státnímu zástupci k došetření. Soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby I. Ch. předvolal k hlavnímu líčení a jako svědka jej vyslechl. Pokud by se tento svědek k hlavnímu líčení nedostavil, případně by bylo nemožné doručit mu předvolání k hlavnímu líčení či jinak zajistit jeho účast u jednání, měl soud prvního stupně opatřit jeho výpověď cestou právní pomoci. Podle názoru ministra spravedlnosti i v případě, že by soud měl k dispozici svědeckou výpověď I. Ch. z přípravného řízení, byl by povinen jej k hlavnímu líčení řádně předvolat a teprve poté by byly splněny podmínky pro případný procesní postup podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu a jeho výpověď přečíst. Odvolacím soudem požadované úkony směřující ke zjištění pobytu obžalovaného a svědka mohl a měl provést soud prvního stupně.

Ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona výlučně v neprospěch obviněného, neboť vrácení věci do stadia přípravného řízení hodnotil jako procesní stav pro obviněného příznivější, než kdyby věc zůstala ve stadiu řízení před soudem.

V petitu svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 7 To 198/2008, byl porušen zákon ve prospěch obviněného I. L. v ustanovení § 260 tr. řádu ve spojení s ustanovením § 164 odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 260 tr. řádu nelze-li po zrušení rozsudku pokračovat v řízení před soudem pro neodstranitelné procesní vady a není-li důvod pro jiné rozhodnutí, odvolací soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření. Ustanovení § 191 a § 264 odst. 2 tr. řádu tu platí obdobně.

Ustanovení § 260 tr. řádu, které navazuje na ustanovení § 258 tr. řádu a je ve vztahu speciality k ustanovení § 259 odst. 1 tr. řádu, upravuje výjimečný postup odvolacího soudu, jímž se věc vrací zpět až do přípravného řízení. V souvislosti s interpretací citovaného ustanovení je třeba zdůraznit, že novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., bylo toto ustanovení změněno, a to v souvislosti se zásadní změnou poměru a významu jednotlivých stadií trestního řízení, kdy přípravné řízení má mít funkci skutečně přípravnou, pomocnou, zatímco těžiště řízení bylo přeneseno před soud, což znamená kromě jiného výrazné omezení procesní činnosti orgánů činných v přípravném řízení. Naopak řízení před soudem se stává skutečným těžištěm, v němž mají být při respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny rozhodující důkazy v patřičné procesní formě, mají být rovněž náležitě zhodnoceny, vyvozena z nich správná a úplná skutková zjištění a rozhodnuto o vině.

Pro úvahu, zda po zrušení napadeného rozsudku odvolacím soudem je nutno postupovat podle § 259 odst. 1 tr. řádu a vrátit věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí nebo státnímu zástupci k došetření podle § 260 tr. řádu, je rozhodné, v jakém rozsahu je třeba řízení doplnit, a které úkony provést k odstranění zjištěných procesních nedostatků. Státnímu zástupci bude věc vrácena zpravidla tehdy, když odvolací soud zjistí, že věc je zatížena takovými procesními vadami, že ani opakování hlavního líčení by zřejmě nemohlo vést k nápravě, a je proto žádoucí věc projednat znovu v přípravném řízení. Důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření ze stadia odvolacího řízení již není pouhý požadavek náležitého objasnění věci, jako tomu bylo před účinností zákona č. 265/2001 Sb., a to ani tehdy, jestliže by se jednalo o nedostatečná skutková zjištění znamenající obtížné a rozsáhlé došetření skutečností rozhodných pro rozhodnutí ve věci, jež by soud prvního stupně nemohl provést rychleji než státní zástupce.

Odvolací soud přistoupí k úvahám o vrácení věci státnímu zástupci k došetření poté, co zruší napadený rozsudek zpravidla z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. a) tr. řádu, tedy pro podstatné vady řízení, které mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části napadeného rozsudku. Ve smyslu § 260 tr. řádu odvolací soud nejprve zkoumá, zda není dán důvod pro jiné rozhodnutí, např. zastavení trestního stíhání odvolacím soudem, postoupení věci jinému orgánu apod.

Neodstranitelnými procesními vadami v řízení před soudem ve smyslu § 260 tr. řádu jsou např. porušení ustanovení o nutné obhajobě v přípravném řízení, o zahájení trestního stíhání a postupu při obvinění určité osoby, vedení trestního stíhání bez souhlasu poškozeného, nepřibrání tlumočníka v řízení proti obviněnému neznalému českého jazyka, podání obžaloby pro skutek, pro který vůbec nebylo zahájeno trestní stíhání apod., tedy procesní vady, které nemůže odstranit soud prvního stupně vlastní procesní činností a jež jsou odstranitelné pouze v přípravném řízení.

Z uvedených skutečností vycházel Nejvyšší soud při přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti usnesení, proti němuž byla v této věci podána stížnost pro porušení zákona. Podle názoru Nejvyššího soudu nelze v posuzovaném případě považovat za neodstranitelnou procesní vadu, která by ve smyslu § 260 tr. řádu byla důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci, samotnou skutečnost, že nebyl v přípravním řízení vyslechnut v procesním postavení svědka I. Ch., a tudíž nebylo možno jeho svědeckou výpověď přečíst a použít tak jako důkaz v hlavním líčení.

Jestliže Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 7 To 198/2008, pokládá za nezbytné navázat kontakt s cizineckou policií a jejím prostřednictvím zjistit údaje týkající se obviněného i případného svědka I. Ch., a požádat o právní pomoc orgány U. r., pak nelze akceptovat závěr, že k provedení těchto úkonů bylo zapotřebí věc vrátit do stadia přípravného řízení státnímu zástupci k došetření, neboť svou povahou se nejedná o úkony, které by měly vést k odstranění takových procesních vad, které nelze odstranit jinak než vrácením do stadia přípravného řízení. Nejvyšší soud akcentuje závěr, že neprovedení výslechu svědka orgány činnými v přípravném řízení takovouto procesní vadou není.

Zákon ani konstantní judikatura nevyžadují, aby soudu byly předkládány věci, které byly už v přípravném řízení dostatečně ze všech hledisek objasněny a aby v nich byl opatřen spolehlivý podklad pro rozhodnutí soudu v hlavním líčení, neboť těžištěm provádění důkazů formálně procesními postupy má být zásadně řízení před soudem v hlavním líčení. Účelem přípravného řízení je především důkazy vyhledat, označit a opatřit je pouze v nezbytně nutném rozsahu. V posuzovaném případě doplnění skutkových zjištění v tomto směru včetně provedení příslušných úkonů bylo zcela v možnostech soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud tedy vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl k závěru, že v projednávané věci neexistovaly neodstranitelné procesní vady, pro které by nebylo možno po zrušení rozsudku odvolacím soudem pokračovat v řízení před soudem, a konstatuje, že Krajský soud v Brně porušil zákon, pokud aplikoval ustanovení § 260 tr. řádu a věc vrátil státnímu zástupci k došetření.

V posuzované trestní věci byl porušen zákon usnesením odvolacího soudu, kterým se věc vrací ze stadia odvolacího řízení zpět až do řízení přípravného.Vrácení věci do stadia přípravného řízení je třeba zásadně hodnotit jako stav pro obviněného příznivější, než kdyby zůstala ve fázi řízení před soudem. Pokud je totiž věc vrácena do přípravného řízení, zůstává otevřeno, zda státní zástupce podá ve věci novou obžalobu, jinak řečeno, není jisté, zda obviněný bude vůbec postaven před soud, tudíž procesní postavení obviněného v přípravném řízení je třeba obecně hodnotit jako pro něj příznivější než v řízení před soudem. Z uvedeného vyplývá, že pokud byl zákon porušen rozhodnutím, kterým se věc vrací z odvolacího řízení do stadia přípravného řízení, jde o porušení zákona ve prospěch obviněného.

Vzhledem k výše uvedeným právním závěrům Nejvyšší soud poté podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 7 To 198/2008, byl porušen zákon v ustanovení § 260 tr. řádu ve prospěch obviněného I. L. V daném případě se Nejvyšší soud omezil pouze na tzv. akademický výrok, neboť procesní postup upravený v ustanovení § 269 odst. 2 tr. řádu nelze aplikovat

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. října 2008

JUDr. Danuše N o v o t n á

předsedkyně senátu

Vydáno: 14. October 2008