JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 69/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. srpna 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. L., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. L.

Napadené usnesení s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 8 s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná stížnost obviněného R. L. ze dne 2. 5. 2006 proti usnesení policejního komisaře Policie České republiky, obvodní ředitelství Praha III, služba kriminální policie a vyšetřování Praha 9, vydanému dne 26. 4. 2006, ČTS:ORIII-2000/SKPV-OOK-2004, na základě kterého byla obviněnému R. L. uložena podle § 66 odst. 1 tr. ř. pořádková pokuta ve výši 50.000,- Kč, neboť opakovaně nevyhověl výzvě policejního orgánu o strpění provedení srovnávacího hlasového záznamu za účelem jeho zkoumání. Předmětné usnesení nabylo právní moci dnem vydání, tj. 25. 5. 2006.

Proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. L. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že dozorující státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 porušila zákon, když v rozporu s ustanovením § 146a odst. 2 tr. ř. rozhodla sama o stížnosti obviněného směřující proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty podle § 66 odst. 1 tr. ř., místo aby tuto stížnost předložila podle citovaného zákonného ustanovení k rozhodnutí příslušnému soudu. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona navíc uvedl, že lze mít též pochybnost o věcné správnosti napadeného usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, neboť obviněný měl být pořádkovou pokutou donucen ke strpění provedení srovnávacího hlasového záznamu, a to za účelem jeho porovnání s hlasovým záznamem pachatele pořízeným v době spáchání činu a dle názoru ministra spravedlnosti je otázkou, zda takový postup již není možno posuzovat jako nepřípustné donucování obviněného k poskytnutí důkazu proti jemu samému.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. L. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že trestní stíhání obviněného R. L. bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno usnesením policejního orgánu Policie České republiky, obvodní ředitelství Praha III, služba kriminální policie a vyšetřování Praha 9 ze dne 9. 11. 2005, ČTS:ORIII-2000/SKPV-OOK-2004, a to pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., kterého se měl společně s obviněnými R. S. a G. S. dopustit tím, že v době nejméně od února 2004 do 9. 11. 2005 na některých místech v P. i jinde obviněný S. a obviněný L. prodávali K. K., M. H., P. T. (§ 55 odst. 2 tr. ř.) a dalším dosud neztotožněným osobám drogu heroin za celkovou částku nejméně 29.000,- Kč, přičemž drogu heroin jim dodával obviněný S. Pro prodej drogy heroin dalším osobám bylo uvedeným obviněným rozšířeno obvinění podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř. usneseními téhož policejního orgánu ze dne 12. 1. 2006 a 28. 3. 2006.

Následně bylo usnesením policejního komisaře Policie České republiky, obvodní ředitelství Praha III, služba kriminální policie a vyšetřování Praha 9 ze dne 26. 4. 2006, ČTS:ORIII-2000/SKPV-OOK-2004, v průběhu přípravného řízení rozhodnuto podle ustanovení § 66 odst. 1 tr. ř. o uložení pořádkové pokuty obviněnému R. L. ve výši 50.000,- Kč s odůvodněním, že opakovaně nevyhověl výzvě policejního orgánu o strpění provedení srovnávacího hlasového záznamu za účelem jeho zkoumání. Proti citovanému usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 stížností pro porušení zákona napadeným usnesením ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítla.

Zákonem č. 394/2005 Sb., účinným od 1. 10. 2005, byla do trestního řádu zavedena právní úprava zakládající pravomoc soudu rozhodovat mj. i o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty podle § 66 odst. 1 tr. ř. Podle § 146a odst. 2 tr. ř., účinného ke dni 25. 5. 2006 (tj. ke dni vydání stížností pro porušení zákona napadeného usnesení) o stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b nebo § 79c odst. 4 rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce. V případě, kdy je napadeno rozhodnutí policejního orgánu stížností oprávněné osoby, není možno, aby podle obecných pravidel o ní rozhodoval státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, neboť ten dával k takovému rozhodnutí předchozí či následný souhlas a nemohl by tedy takové rozhodnutí přezkoumávat. Z povahy věci je vyloučeno, aby stížnostním orgánem byl případně nadřízený státní zástupce. Proto o takové stížnosti bude rozhodovat soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, stejně jako by rozhodoval podle § 146a odst. 1 v případech, kdy naznačená rozhodnutí vydal sám státní zástupce. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce proto, že z hlediska svého postavení v přípravném řízení má dostatečné informace o věci, obrátí se na příslušný soud a s věcí může být nakládáno stejně, jako by šlo o přezkoumávání jeho vlastního rozhodnutí. V závislosti na výsledku stížnostního řízení může státní zástupce bezprostředně reagovat a uplatit pak některé ze svých oprávnění vůči policejnímu orgánu.

Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že dozorující státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 porušila zákon, když v rozporu s ustanovením § 146a odst. 2 tr. ř. sama rozhodla o stížnosti obviněného R. L. proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 tr. ř., místo aby danou stížnost předložila k rozhodnutí příslušnému soudu.

Nejvyšší soud se nezabýval pochybnostmi ministra spravedlnosti ohledně věcné správnosti napadeného usnesení, tedy možnosti donucení obviněného pořádkovou pokutou ke strpění provedení srovnávacího hlasového záznamu, neboť ministr spravedlnosti tuto okolnost neuvedl jako důvod podání stížnosti pro porušení zákona a ani nenavrhl porušení zákona v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. ZT 816/2005, byl porušen zákon v ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. L. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Nejvyšší soud České republiky dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž bude při svém rozhodování podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud České republiky. Obvodní soud se při svém rozhodování bude zabývat věcnou správností napadeného usnesení, a to i z hlediska pochybností ministra spravedlnosti uvedených ve stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného R. L., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. srpna 2008

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vydáno: 21. August 2008