JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 36/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. června 2008 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných býv. pprap. Policie České republiky P. K. a V. B., proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství Plzni ze dne 27. 6. 2007, č.j. 4 KZV 15/2006-52, ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství Plzeň-město pod sp. zn. SV 17/2006, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 27. 6. 2007, č.j. 4 KZV 15/2006-52, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 174 odst. 2 písm. e) a § 175 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněných býv. pprap. Policie České republiky P. K. a V. B.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 21. 12. 2006 sp. zn. SV 17/2006, které bylo obviněnému P. K. doručeno dne 22. 12. 2006 a obviněnému V. B. dne 28. 12. 2006, s opravou písařské chyby usnesením sp. zn. SV 17/2006 ze dne 1. 2. 2007 doručeným P. K. dne 15. 2. 2007 a V. B. dne 8. 2. 2007, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání a oběma obviněným sděleno obvinění z trestného činu nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., pro skutek spočívající v tom, že oba obvinění po vzájemné domluvě společně v blíže nezjištěné době od června 2006 v K. L., R., okres T., ve skleníku vypěstovali ze semen celkem nejméně jedenáct rostlin konopí, které dorostly výšky 170-180 cm, o rostliny se společně starali, hnojili je a zalévali, přičemž dne 16. 11. 2006 policejním orgánům vydal obviněný V. B. usušené konopí (suché nalámané rostliny) o celkové hmotnosti 716 g a následnou kriminalisticko-chemickou expertizou bylo zjištěno, že množství účinné psychotropní látky v zajištěných suchých nalámaných rostlinách, jímž je D-9-tetrahydrokanabinol, činí 1,1 %, přičemž konopí je omamná látka zařazená do seznamu IV, podle Jednotné úmluvy o omamných látkách příl. č. 3 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů v platném znění.

Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 30. 5. 2007 sp. zn. SV 17/2006 bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní stíhání obviněných zastaveno, neboť skutek, pro který bylo sděleno obvinění, není trestným činem a není důvod k postoupení věci.

Usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 27. 6. 2007 č.j. 4 KZV 15/2006-52, bylo uvedené usnesení o zastavení trestního stíhání jako neodůvodněné zrušeno podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

Proti tomuto pravomocnému usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obou obviněných. Napadeným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni byl podle jeho názoru v neprospěch obviněných porušen zákon v ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. ve spojení s ustanovením § 175 odst. 2 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že vydání rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je v rámci přípravného řízení trestního ve smyslu § 175 odst. 1 písm. a) tr. ř. vyhrazeno pouze státnímu zástupci. Policejní orgán takové rozhodnutí vydat nemůže. V případě, že vyšetřující státní zástupce vydává rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, jímž končí trestní stíhání a jehož vydání je zákonem svěřeno pravomoci státního zástupce, postupuje podle ustanovení trestního řádu, která upravují postup státního zástupce v trestním řízení, nikoli podle ustanovení trestního řádu upravujících postup policejních orgánů konajících vyšetřování. Procesní postavení vyšetřujícího státního zástupce je tu specifické, neboť v době, kdy koná vyšetřování a postupuje přiměřeně jako policejní orgán, podléhá na základě § 161 odst. 3 a 175 odst. 2 tr. ř. dozoru vykonávanému dozorovým státním zástupcem. V případě, že při skončení přípravného řízení trestního vydává sám meritorní rozhodnutí, postupuje již vyšetřující státní zástupce podle § 175 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. ř. a jedná se o výlučné oprávnění státního zástupce v přípravném řízení.

Nepravomocné usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání obecně může být v neprospěch obviněného zvráceno pouze na základě stížnosti poškozeného. Pravomocné usnesení o zastavení trestního stíhání pouze na základě kasačního rozhodnutí nejvyššího státního zástupce podle § 174a odst. 1 tr. ř., anebo v případě povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného.

Stěžovatel poukazuje na rozpor se zásadou rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 3 Listiny a dovozuje, že aplikace ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř., spočívající v kasaci usnesení podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř., by znamenala, že v případě trestního stíhání určitého okruhu osob (příslušníků Policie ČR, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, ale i dalších osob, pokud je vůči nim vedeno společné řízení) by zde byl další kasační instrument, umožňující postavení obviněného zhoršit, který ve vztahu k dalším obviněným použít nelze.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 27. 6. 2007 č.j. 4 KZV 15/2006-52 byl v neprospěch obviněných býv. pprap. Policie České republiky P. K. a V. B. porušen zákon v ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. ve spojení s ustanovením § 175 odst. 2 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

V posuzované věci bylo vedeno stíhání proti dvěma obviněným, z nichž prvý byl příslušníkem Policie České republiky. Na základě této skutečnosti vyšetřování prováděla podle § 161 odst. 3 tr. ř. (podle nějž vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování) a § 20 odst. 1 tr. ř. státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město. Dne 30. 5. 2007 vydala výše uvedené rozhodnutí, jímž trestní stíhání obou obviněných podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavila.

Následně ve věci rozhodla státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni, která výše citovaným usnesením ze 27. 6. 2007 rozhodnutí o zastavení trestního stíhání zrušila právě s poukazem na ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

Podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. státní zástupce zastaví trestní stíhání, není-li skutek, pro který se stíhání vede, trestným činem a není důvod k postoupení věci.

Podle § 175 odst. 2 tr. ř. ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.

Z výše uváděných skutečností je patrno, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, když vydala v dané věci usnesení podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. postupovala v souladu s procesním právem, neboť podle § 175 odst. 2 tr. ř. učinila rozhodnutí podle § 171 až 173 tr.ř. za situace, kdy státní zástupce vykonávající dozor tj. státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni si toto právo podle § 175 odst. 2 tr. ř. in fine nevyhradila.

Podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. je státní zástupce oprávněn rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu.

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni při vydání svého uvedeného zrušovacího usnesení, které opřela o citované ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. pochybila opomenutím ustanovení § 175 odst. 2 tr. ř., neboť v daném případě nerozhodovala o zrušení nezákonného či neodůvodněného rozhodnutí policejního orgánu, nýbrž o rozhodnutí státního zástupce. Sama skutečnost, že se jednalo o vyšetřování trestného činu spáchaného ve spolupachatelství příslušníkem Policie ČR a že vyšetřování podle § 161 odst. 3 tr. ř. konal státní zástupce, nemění nic na tom, že rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je v pravomoci státního zástupce a činí je on, v důsledku čehož také nemůže být zrušeno státním zástupcem nejblíže vyššího státního zastupitelství s odkazem na ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 14. 2. 2008 sp. zn. 4 Tz 12/2008 na nějž lze v plném rozsahu odkázat.

Ingerence státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni v daném případě přicházela v úvahu pouze za předpokladu, že by si v souladu s ustanovením § 175 odst. 2 tr. ř. vyhradila, že rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 tr. ř. za podmínek tam stanovených, učiní sama. Z obsahu trestního spisu nebylo zjištěno, že by takovýto úkon byl státní zástupkyní krajského státního zastupitelství učiněn a při nedostatku této výhrady nelze dovozovat, že by k výše uvedenému procesnímu postupu byla zmocněna automaticky již jen z faktu vykonávaného dozoru. Jestliže si toto rozhodovací právo nevyhradila, nemohla vydat stížností pro porušení zákona napadené usnesení, neboť k tomu nebyla zákonem oprávněna. Naopak státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město byla oprávněna procesně postupovat podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř.

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni byla v tomto řízení při existenci daných zákonných podmínek oprávněna rozhodnout pouze v postavení stížnostního orgánu v případě, že by obvinění (či poškozený, je-li znám) podali v zákonné třídenní lhůtě od oznámení usnesení o zastavení trestního stíhání proti tomuto rozhodnutí stížnost.

Nejvyšší soud z uvedených důvodů podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 27. 6. 2007, č.j. 4 KZV 15/2006-52, byl porušen zákon v ustanoveních § 174 odst. 2 písm. e) a § 175 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněných býv. pprap. Policie České republiky P. K. a V. B. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. poté napadené usnesení zrušil, aniž rušil jiná obsahově navazující rozhodnutí, neboť ve věci žádná nebyla učiněna.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. června 2008

Předseda senátu :

JUDr. František H r a b e c

Vydáno: 24. June 2008