JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 27/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. března 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. P., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

V řízení předcházejícím pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Hodoníně s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. 2 T 116/2004, byl obviněný M. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 4. 2. 2004 v době kolem 14.40 hod. vzal z prodejního regálu 0,5 l láhev alkoholu zn. Fernet Stock, tuto položil do dětského kočárku, který měl s sebou, přikryl ji dekou a bez jejího zaplacení prošel pokladnou, čímž spol. L. ČR, v.o.s., K H., P., způsobil škodu ve výši 109,- Kč, přitom dne 13. 2. 2002 vykonal úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v době trvání 3,5 roku, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 11. 1998, sp. zn. 1 T 492/1998, jímž byl pravomocně ke dni 2.12.1998 uznán vinným ze spáchání trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Za to byl obviněnému M. P. uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. P. doručen dne 10. 5. 2004 a právní moci nabyl dne 19. 5. 2004.

Dalším trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, byl obviněný M. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 3. 3. 2004 v době kolem 15.00 hodin v obchodním domě K. v H., ulice K., vzal z prodejního regálu jedno balení čabajské klobásy v hodnotě 79,90 Kč, které si uschoval do kapsy oděné bundy, a bez zaplacení prošel pokladnou, čímž spol. K. ČR, v.o.s., se sídlem v P., ulice P. V., způsobil škodu ve výši 79,90 Kč, přitom dne 12.2.2002 vykonal úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v době trvání 3,5 roku, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11.11.1998, sp. zn. 1 T 492/1998, jímž byl pravomocně ke dni 2.12.1998 uznán vinným ze spáchání trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Za to byl obviněnému M. P. uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. P. doručen dne 23. 4. 2004 a právní moci nabyl dne 4. 5. 2004.

Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 35 odst. 2, § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Hodoníně se neřídil ustanoveními § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. Přestože v záhlaví návrhu na potrestání, sp. zn. Zk 21/2004, je zřetelné soudní razítko ze dne 15. 3. 2004 „Předchází“ s poznámkou 2 T 116/2004, samosoudkyně Okresního soudu v Hodoníně se před svým rozhodnutím ze dne 30.3.2004 o vydání trestního příkazu s obsahem tohoto trestního spisu náležitě neseznámila a obviněnému uložila v trestní věci vedené pod sp. zn. 15 T 174/2004 trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Vzhledem k tomu, že dříve vydaným trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. 2 T 116/2004, již byl trest obecně prospěšných prací uložen v rozsahu 100 hodin, přesáhl součet těchto trestů o 50 hodin maximální výměru stanovenou trestním zákonem pro tento druh trestu, čímž došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného. Ministr spravedlnosti dále namítá, že napadeným trestním příkazem měl být správně uložen souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. 2 T 116/2004, neboť mezi souzenými trestnými činy je dán znak souhrnnosti.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. P. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle názoru Nejvyššího soudu lze stížnosti pro porušení zákona přisvědčit potud, pokud namítá, že v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.

Je třeba zdůraznit, že Okresní soud v Hodoníně rozhodoval trestním příkazem o trestném činu krádeže, který byl spáchán obviněným M. P. dne 3. 3. 2004, dne 30. 3. 2004, tedy v době, kdy předchozí trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně odsuzující obviněného M. P. za trestný čin krádeže spáchaný dne 4. 2. 2004 byl vyhotoven a doručován, avšak obviněnému ještě doručen nebyl a neměl tedy účinky spojené s vyhlášením rozsudku (§ 314e odst. 5 tr. ř.). Za této situace měl Okresní soud v Hodoníně vyčkat doručení trestního příkazu ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. 2 T 116/2004, obviněnému a dále nabytí právní moci trestního příkazu. V případě, že by výše citovaný trestní příkaz nebyl doručen, případně nenabyl právní moci, měl soud postupovat tak, že by podle § 23 odst. 3 tr. ř. trestní věc vedenou pod sp. zn. 15 T 174/2004 spojil ke společnému řízení s další trestní věcí téhož obviněného vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 116/2004. V případě nabytí právní moci výše uvedeného trestního příkazu se měl soud zabývat otázkou, zda trestné činy krádeže obviněného M. P. jsou ve vztahu vícečinného souběhu (§ 35 odst. 2 tr. zák.), nebo se jedná o dílčí útoky pokračujícího trestného činu (§ 37a tr. zák.), přičemž při takovém postupu by obtížně mohlo dojít k porušení zákona v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 15 T 174/2004 Nejvyšší soud zjistil, že přestože v záhlaví návrhu na potrestání, sp. zn. Zk 21/2004, (č.l. 25) je zřetelné soudní razítko ze dne 15. 3. 2004 „Předchází“ s poznámkou 2 T 116/2004, samosoudkyně, která vydala napadený trestní příkaz, se s obsahem výše citovaného trestního spisu náležitě neseznámila, v důsledku čehož nezjistila potřebné údaje o tom, že se obviněný M. P. dopustil dne 4. 2. 2004 jednání, které bylo trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. 2 T 116/2004, posouzeno jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr zák. a dále, že uvedený trestní příkaz nebyl ke dni 30.3.2004 obviněnému doručen. Okresní soud v Hodoníně tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P.

Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že v řízení předcházejícím pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 15 T 174/2004, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. P., podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Hodoníně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a aby při rozhodování o trestu obviněného M. P. respektoval všechna zákonná ustanovení, zejména § 36 a § 37a tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. P., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2005

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vydáno: 22. March 2005