JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 174/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch J. K., proti pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 81 odst. 2 tr. ř. v neprospěch J. K.

Odůvodnění:

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, bylo rozhodnuto v trestní věci obviněných Z. Ch., V. M., R. P. – P., R. P. a R. Y. tak, že se podle § 146 odst. 1 tr. ř. ruší usnesení předsedkyně senátu Městského soudu v Praze, sp. zn. 4 T 3/2002, ze dne 26. 10. 2004 a rozhoduje se podle § 81 odst. 2 tr. ř. o odevzdání celkem 11 zbraní a nábojů (popsaných pod body 1 – 11 citovaného usnesení) k realizaci Ministerstvu vnitra ČR, odboru správy majetku. V odůvodnění usnesení Městský soud v Praze mimo jiné uvedl, že v průběhu přípravného řízení v trestní věci obviněných Z. Ch. a spol. byly při domovní prohlídce bytu v P., S., dne 17. 2. 2001 zajištěny věci popsané pod body 1. až 8. výroku. Věci ad 9. až 11. výroku vydal majitel bytu dne 3. 3. 2001. Vzhledem k tomu, že obviněný Z. Ch. ani jeho spolupachatelé se v průběhu trestního řízení nepřiznali k vlastnictví popsaných zbraní a nábojů, nemohlo být rozhodnuto o předmětných věcech v rozsudku. Soud dne 20. 8. 2003 vyhlásil veřejný popis věci, avšak v zákonné lhůtě se nikdo jako majitel věcí nepřihlásil, proto bylo rozhodnuto o jejich realizaci. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 1. 2005.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch zúčastněné osoby J. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 81 odst. 2 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Úřadu vyšetřování hl. m. Praha, ČVS: ÚVP-145/2001-120, ze dne 5. 12. 2001 zúčastněné osobě J. K. byly vydány podle § 80 odst. 1 tr. ř. dvě zbraně, a to pistole Glock se dvěma zásobníky a pistole HK s tím, že obě zbraně byly předány Obvodnímu ředitelství v Praze 9. Toto usnesení vyšetřovatele však předsedkyně Městského soudu v Praze přehlédla a při rozhodování o realizaci 11 zbraní a nábojů do těchto věcí pojala i věci, o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto vyšetřovatelem Policie České republiky v usnesení shora citovaném.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, byl porušen zákon v neprospěch zúčastněné osoby J. K. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 nebo § 271 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnosta odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

V ustanovení § 81 odst. 1 tr. ř. je uvedeno, že jestliže byla obviněným vydána nebo mu odňata věc, kterou získal nebo pravděpodobně získal trestným činem, a buď není známo, komu věc patří, nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se veřejně popis věci. Vyhlášení se učiní způsobem pro vypátrání poškozeného nejúčelnějším, a to spolu s vyzváním, aby se poškozený přihlásil do šesti měsíců od vyhlášení.

Podle § 81 odst. 2 tr. ř. platí, že uplatnil-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nárok na věc někdo jiný než obviněný, postupuje se podle § 80 odst. 1. Jestliže nárok na věc neuplatnil někdo jiný, vydá se věc, nebo byla-li zatím pro nebezpečí zkázy už prodána, částka za ni stržená obviněnému na jeho žádost, pokud nejde o věc, kterou získal trestným činem. Jde-li o věc, kterou obviněný získal trestným činem, nebo požádal-li obviněný o vrácení věci a právo na věc neuplatnil někdo jiný ve lhůtě šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě druhé, připadá věc do vlastnictví státu.

V ustanovení věty první § 81 odst. 2 tr. ř. se předpokládá, že v šestiměsíční lhůtě byl uplatněn nárok na vydání doličné věci buď jen osobou od obviněného rozdílnou nebo obviněným (s tím, že nepochází z trestné činnosti) a vedle něho též jiným, zpravidla poškozeným. Jestliže se na základě popisu věci přihlásí někdo jiný něž obviněný a o jeho právu na doličnou věc není pochyb, vydá se mu věc nebo částka za ni stržená (§ 80 odst. 1 věta druhá, odst. 2).

Z obsahu trestního spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 3/2002 vyplývá, že usnesením Policie České republiky, Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, ze dne 5. 12. 2001, ČVS: ÚVP-145/2000-190, byly J. K. podle § 80 odst. 1 tr. ř. vráceny zbraně zajištěné dne 17. 2. 2001 při domovní prohlídce v P., S., a to pistole Glock se dvěma zásobníky, pistole Sigsauer s jedním zásobníkem, pistole HK se dvěma zásobníky, a dále průkazy ke zbraním zajištěné dne 22. 5. 2001 při domovní prohlídce u podezřelého J. K., s tím, že zbraně byly předány na Obvodní ředitelství v Nymburce a v Praze 9 (č. l. 835-836). Toto usnesení nabylo právní moci dne 19. 7. 2002. Dne 12. 9. 2002 byly předmětné zbraně (tj. pistole Glock, pistole HK) spolu s průkazy ke zbraním J. K. vydány.

Nejvyšší soud pokládá za nutné poznamenat, že výše citované usnesení Policie České republiky, Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, je nepřesné v tom, že jím bylo rozhodnuto o vrácení věci, ačkoli doličnou věc lze podle § 80 odst. 1 tr. ř. vrátit jen osobě, která ji vydala nebo které byla odňata, což plyne i ze samotného pojmu vrácení, jenž označuje postup, kterým se obnovuje původní stav. Jiné osobě, v posuzovaném případě J. K., tedy bylo možné takovou věc vydat, nikoli vrátit (tak to ostatně výslovně uvádí ustanovení § 80 odst. 1 věta druhá tr. ř.). Z hlediska zákonnosti postupu Městského soudu v Praze je však podstatné, že v dané věci již bylo ohledně výše specifikovaných zbraní vydáno usnesení Policie České republiky, Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, ze dne 5.12.2001, ČVS: ÚVP-145/2000-190, které nabylo právní moci dne 19. 7. 2002. Pokud tedy Městský soud v Praze za uvedené situace, kdy již existovalo pravomocné rozhodnutí týkající se vydání předmětných zbraní J. K., rozhodl o odevzdání zbraní uvedených v usnesení Policie České republiky ze dne 5. 12. 2001, ČVS: ÚVP-145/2000-190, k realizaci Ministerstvu vnitra ČR, odboru správy majetku, porušil tak zásadu ne bis in idem, neboť předchozí pravomocné rozhodnutí ohledně výše specifikovaných zbraní nebylo zrušeno. Je tedy třeba přisvědčit námitce stěžovatele, že tímto postupem Městského soudu v Praze došlo k porušení zákona v neprospěch J. K.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 4 T 3/2002, byl porušen zákon v ustanovení § 81 odst. 2 tr. ř. v neprospěch J. K. Nejvyšší soud se ve svém rozhodování musel omezit toliko na akademický výrok, neboť v řízení o stížnosti pro porušení zákona lze podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušit pouze ta nezákonná rozhodnutí, jimiž byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a žádné zákonné ustanovení již neumožňuje, aby stejně postupoval při zjištěném porušení zákona v neprospěch jiné osoby. V daném případě J. K., v jehož neprospěch byl zákon porušen, procesní postavení obviněného nemá, proto nebylo možné postupovat podle § 269 odst. 2 a násl. tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. prosince 2005

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vydáno: 15. December 2005