JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 13/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. května 2008 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. K., proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 sp. zn. 3 T 149/2005, a podle § 268 odst. 2 a § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 sp. zn. 3 T 149/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák. v neprospěch obviněného L. K.

Napadené usnesení s e z r u š u j e , a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2005 sp. zn. 3 T 149/2005 byl obviněný L. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil skutkem spáchaným dne 2. 6. 2005 ve Z. v nákupním středisku J. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 6. 12. 2005.

V důsledku toho, že obviněný v zákonné lhůtě jednoho roku (viz § 45a odst. 3 tr. zák.) uložený trest obecně prospěšných prací nevykonal a nadto byl dalšími soudními rozhodnutími odsouzen pro jinou úmyslnou trestnou činnost majetkové povahy, rozhodl Okresní soud ve Zlíně dne 5. 3. 2007 ve veřejném zasedání usnesením sp. zn. 3 T 149/2005 tak, že podle § 340b odst. 1 tr. ř. za použití § 45a odst. 4 tr. zák. se obviněnému celý trest obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin přeměňuje v nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 80 dnů, a k jeho výkonu byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci dnem vyhlášení, tj. 5. 3. 2007.

Obviněný sice následně podal proti citovanému usnesení písemnou stížnost, v níž poukázal na okolnost, že rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně, jímž mu byl trest obecně prospěšných prací uložen a na jehož základě má nyní vykonat adekvátně přeměněný trest odnětí svobody, bylo zrušeno rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti, ale Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně nezbylo než v neveřejném zasedání dne 27. 6. 2007 rozhodnout usnesením sp. zn. 6 To 226/2007, že se podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížnost obviněného zamítá, protože byla podána osobou, která se jí výslovně vzdala.

Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného L. K. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 sp. zn. 3 T 149/2005.

V odůvodnění svého podání stěžovatel poukázal na skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 27. 7. 2006 č.j. 1 T 149/2006-104, byl obviněný L. K. uznán vinným v bodě I., 1) – 5) pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a v bodě II. trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák.

Podle § 37a tr. zák. byly zrušeny:

trestní příkaz Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2005 č. j. 3 T 149/2005-18, který byl obviněnému doručen dne 25. 11. 2005 a nabyl právní moci dne 6. 12. 2005,

rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 12. 2005 č. j. 3 T 122/2005-43, který nabyl právní moci dne 14. 2. 2006,

trestní příkaz Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2005 č. j. 2 T 111/2005-19, který byl obviněnému doručen dne 17. 11. 2005 a nabyl právní moci dne 17. 11. 2005,

vždy ve výroku o vině, výroku o trestu, jakož i dalších výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad,

rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 16. 2. 2006 č. j. 1 T 193/2005-67, který nebyl právní moci dne 1. 4. 2006,

ve výroku o vině, výroku o trestu, jakož i dalších výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad, které se však týkají toliko skutků pod body 1) – 5).

Obviněný byl za pokračující trestný čin krádeže (bod I.) podle § 247 odst. 1 tr. zák. odsouzen za použití § 37a tr. zák. ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a pro výkon uloženého trestu byl zařazen do věznice s dozorem. Podle § 57a odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen i trest zákazu pobytu na dobu 2 let na území obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti. Za trestný čin krádeže (bod II.) bylo podle § 37 tr. zák. upuštěno od uložení dalšího trestu vzhledem k rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 16. 2. 2006 č. j. 1 T 193/2005-67, který se týká toliko skutků pod body 6) – 7).

Z výše uvedeného stěžovatel vyvodil závěr, že usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 č. j. 3 T 149/2005-42 tak došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného L. K., a to konkrétně v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák. a ustanovení § 340b odst. 1 tr. ř.

Aby totiž mohl podle § 340b odst. 1 tr. ř. příslušný soud rozhodnout o přeměně trestu obecně prospěšných prací, popř. jeho zbytku v trest odnětí svobody, musí být splněny hmotněprávní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí § 45a odst. 4 tr. zák. a samozřejmě tu musí být pro takové rozhodnutí podklad, tzn. že zde musí existovat pravomocný výrok ukládající trest obecně prospěšných prací. Byly-li však výrok o trestu spolu s výrokem o vině a spolu s dalšími výroky majícími ve výroku o vině svůj podklad z trestního příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2005 č. j. 3 T 149/2005-18, zrušeny, pak pro vydání usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 č. j. 3 T 149/2005-42, chyběl jakýkoliv podklad a tudíž je takové jeho vydání nutno považovat za nezákonné.

Nápravu nastalého stavu podle ministra spravedlnosti nelze zajistit jinak, než podáním stížnosti pro porušení zákona, neboť usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací nelze s ohledem na výčet rozhodnutí v § 277 tr. ř. zrušit cestou obnovy řízení, byť by jinak zákonné podmínky pro takový postup splněny byly (Okresní soud ve Zlíně v době svého rozhodování o rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti nevěděl).

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil výše uvedené porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného L. K., a poté aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud touto změnou pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v tom směru, jak je ve stížnosti pro porušení zákona namítáno.

Podle § 45a odst. 4 tr. zák., jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.

Podle § 340b odst. 1 tr. ř. o přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředního nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.

Z obsahu předloženého spisu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 3 T 149/2005 je zřejmé, že samosoudce tohoto soudu poté, co zjistil, že obviněný L. K. dosud nevykonal trest obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin z trestního příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2005 sp. zn. 3 T 149/2005, který nabyl právní moci dne 6. 12. 2005, a zároveň v době tohoto odsouzení nevedl řádný život, o čemž svědčily jeho další soudní postihy pro majetkovou trestnou činnost (viz rozsudky Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. 3. 2006 sp. zn. 1 T 35/2006, ze dne 24. 4. 2006 sp. zn. 1 T 40/2006 a další vyplývající z opisu rejstříku trestů na obviněného ze dne 18. 1. 2007), ve věci nařídil veřejné zasedání na den 5. 3. 2007. V něm za přítomnosti obviněného provedl veškeré relevantní důkazy, včetně výše zmíněného opisu z rejstříku trestů na obviněného, z něhož nebylo zřejmé, že mezitím došlo i k vydání rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 27. 7. 2006 sp. zn. 1 T 149/2006, jenž nabyl právní moci dne 4. 10. 2006.

Tímto posledně uvedeným rozsudkem byl obviněný L. K. uznán vinným mj. pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a byl mu uložen podle § 37a tr. zák. společný trest odnětí svobody na 10 měsíců, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s dozorem a dále mu byl uložen i trest zákazu pobytu na území územního obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti na 2 roky. Zároveň v souladu s ustanovením § 37a tr. zák. došlo i ke zrušení výroku o vině a trestu v řadě dřívějších soudních rozhodnutí, mj. i v trestním příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. 7. 2005 č. j. 3 T 149/2005-18, který nabyl právní moci dne 6. 12. 2005.

Je tak evidentní, že v důsledku tohoto rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti přestal existovat trest obecně prospěšných prací ve výměře 160 hodin, původně obviněnému uložený předmětným trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně, a nebylo tudíž možné ani důvodné obviněnému L. K. přeměňovat tento trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody ve smyslu § 45a odst. 4 tr. zák., jak to následně napadeným usnesením Okresní soud ve Zlíně učinil.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 5. 3. 2007 sp. zn. 3 T 149/2005, byl v neprospěch obviněného L. K. porušen zákon v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Protože v dané věci samotným rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k nápravě vzniklého nezákonného stavu a není třeba vydávat další rozhodnutí, Nejvyšší soud již neaplikoval ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. května 2008

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec

Vydáno: 13. May 2008