JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 1/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. února 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. H., proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 172/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o:

Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2, § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného M. H.

Napadený rozsudek se z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 3 T 172/2005, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem podvodu podle ustanovení § 250 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 5. 8. 2004 ve Z. v úmyslu se neoprávněně obohatit uzavřel s firmou B. M. se sídlem Z., K., smlouvu o pronájmu vozidla – finanční leasing č. 45 na předmět leasingu osobní motorové vozidlo zn. Volkswagen Passat 2,8 SYNCRO, v hodnotě 325.000,- Kč a při uzavření leasingové smlouvy uvedl nepravdivé údaje o zaměstnavateli a výši svého příjmu, přičemž uhradil pouze zálohu kupní ceny ve výši 114.000,- Kč, která byla nutná k uzavření leasingové smlouvy, další splátky leasingu již neuhradil a na výzvy k vrácení předmětu leasingu nereagoval, čímž výše uvedené firmě B. M. způsobil škodu ve výši 211.000,- Kč.

Za tento trestný čin (a za trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005 – ve výroku předmětného rozsudku není zmíněn) mu byl uložen podle § 250 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 3 T 172/2005, podal obviněný M. H. odvolání. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, následně rozsudkem ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, odvoláním napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a za splnění podmínek uvedených v § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. obviněnému M. H. uložil za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nedotčen, a za sbíhající se trestné činy: podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního sudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 14/2005, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2005, krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005, který nabyl právní moci dne 22. 4. 2005 a úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2005, podle § 250 odst. 2 tr. zák., za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005 a z trestního příkazu téhož soudu ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005.

Následně podal ministr spravedlnosti České republiky proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. H. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2, § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného M. H.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, pochybil, když stížností pro porušení zákona napadeným rozhodnutím uložil obviněnému M. H. mj. i trest za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. (uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 14/2005, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2005) a trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. (uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005, který nabyl právní moci dne 22. 4. 2005), a to za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, si totiž v odvolacím řízení v předmětné trestní věci nechal vyžádat uvedený trestní spis Okresního soudu v Kroměříži vedený pod sp. zn. 2 T 57/2005, jehož obsah pak u veřejného zasedání konaného dne 12. 4. 2007 konstatoval, avšak přehlédl, že v této trestní věci (tj. ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 57/2005) byl odsouzen úplně jiný obviněný, a to M. H., ve Z. Stejně tak byl jiný obviněný (opět M. H., ve Z.) odsouzen i v trestní věci vedené u Okresního sudu v Kroměříži pod sp. zn. 1 T 14/2005. V důsledku tohoto pochybení pak došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného M. H., narozeného dne 27. 7. 1977.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. H. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný M. H. byl trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005, uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil v K. dne 7. 12. 2004, za což mu byl uložen podle § 250b odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 9. 11. 2005 (viz protokol na č. l. 63 spisu) a právní moci nabyl téhož dne. V posuzované trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 172/2005 spáchal obviněný trestný čin dne 5. 8. 2004, tedy ještě před doručením trestního příkazu ve shora citované trestní věci vedené pod sp. zn. 2 T 151/2005, bylo tedy namístě uložit obviněnému podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu uloženého obviněnému v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 T 151/2005, jak Okresní soud ve Zlíně jako soud prvního stupně správně učinil.

Podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem I. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změněn, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.

Následně na základě odvolání odviněného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 3 T 172/2005, rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, když odvoláním napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a za splnění podmínek uvedených v § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. obviněnému M. H. uložil za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nedotčen, a dále za sbíhající se trestné činy: podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního sudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 14/2005, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2005, krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005, který nabyl právní moci dne 22. 4. 2005 a úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2005, podle § 250 odst. 2 tr. zák., za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 8. 2005, sp. zn. 2 T 151/2005 a z trestního příkazu téhož soudu ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005.

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací však pochybil, když v rozsudku ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007, uložil obviněnému M. H., trest i za sbíhající se trestné činy podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. (uložen trestním příkazem Okresního sudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 14/2005, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2005) a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. (uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005, který nabyl právní moci dne 22. 4. 2005), a to za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005.

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, totiž patrně přehlédl, že trestní příkazy Okresního sudu v Kroměříži ze dne 8. 2. 2005, sp. zn. 1 T 14/2005 a ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 2 T 57/2005, se týkají úplně jiného obviněného, a to M. H., ve Z.

Podle ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.

Ustanovení § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. ř. obsahuje tzv. kasační důvody, pro které může odvolací soud napadený rozsudek na základě podaného odvolání zrušit. V případě uvedeném pod písm. d) je důvodem pro zrušení napadeného rozsudku porušení ustanovení trestního zákona.

Podle ustanovení § 258 odst. 2 tr. ř. jestliže je vadná jen část napadeného rozsudku a lze ji oddělit od ostatních, zruší odvolací soud rozsudek jen v této části; zruší-li však, byť i jen z části, výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.

Podle ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. může sám ve věci odvolací soud rozhodnout, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu I. stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení

a)provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo

b)provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení.

Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že v důsledku výše specifikovaného pochybení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soudu odvolacího došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného M. H., a to v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2, § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 6 To 37/2007 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2, § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. a § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného M H, podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. H., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu (tzv. zákaz reformace in peius), neboť Nejvyšší soud České republiky vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. února 2008

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vydáno: 14. February 2008