JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Nd 339/2009

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobců a) E. T., bytem Halenkovice 426, 763 63, a b) R. T., bytem tamtéž, proti žalované E. s., s. r. o., se sídlem Ke Křižovatce 466, Zruč – Senec, o zaplacení 170.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 4 C 275/2009, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :

Věc vedená u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. 4 C 275/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň – sever předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh, aby věc – řízení o zaplacení částky 170.000,- Kč s příslušenstvím, která je u tohoto soudu pod sp. zn. 4 C 275/2009, byla přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně.

Dle názoru Okresního soudu Plzeň – sever jsou zde dány důvody pro přikázání věci jinému soudu, zejména z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení. Uvedl, že oba žalobci, které bude třeba vyslechnout, mají bydliště v obvodu Okresního soudu ve Zlíně, a dále zde má sídlo i jejich zástupce. V obvodu tohoto soudu se též nachází i místo, kde měl žalovaný zhotovit stavbu a které bude nutno případně ohledat. Vyloučit dle navrhovatele nelze ani ustanovení znalce, který se bude muset dostavit nejen na místo samé, ale i k výslechu k soudu. Taktéž žalovaným navržení svědci Ing. S. P. a M. S., mají bydliště v okresech v blízkosti územního obvodu navrhovaného soudu.

Žalobci s návrhem souhlasili.

Žalovaná s návrhem vyslovila nesouhlas. Uvedla, že navrhovaní svědci mají častá pracovní jednání v sídle žalované společnosti, tj. ve Z. – S. a jejich výslech v dané věci u Okresního soudu Plzeň – sever by byl tedy možný bez problémů. S ohledem na skutečnost, že nedošlo k realizaci stavby, nebude třeba místního šetření, znalec může dle názoru žalované provést ocenění provedených prací dle spisu a předložených dokladů, tj. zejména projektové dokumentacemi dalších dokumentů. V obvodu Okresního soudu Plzeň – sever má sídlo nejen žalovaná, ale i její zástupkyně. Z těchto důvodů žádá, aby řízení proběhlo u věcně a místně příslušného soudu, tj. Okresního soudu Plzeň – sever.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud Plzeň - sever) a Okresnímu soudu ve Zlíně, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci je návrh na delegaci věci Okresnímu soudu ve Zlíně odůvodněn bydlištěm žalobců, jejich právní zástupkyně a dvou svědků, a dále místem předpokládané stavby.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá sídlo (bydliště, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem sídla (bydliště, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý. Účastníci i svědci mohou být ve stanovených případech vyslechnuti prostřednictvím tzv. dožádaného soudu. K námitce možného ustanovení znalce Nejvyšší soud podotýká, že znalci náleží tzv. znalečné a náhrada cestovních a jiných výdajů (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, podrobnější úprava obsažena ve vyhlášce č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících).

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2009

Předseda senátu:

JUDr. Petr Š a b a t a

Vydáno: 26. November 2009