JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 360/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně C. B., a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému Ing. M. H., zastoupenému, advokátem , o zaplacení částky 167.882,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 9 C 87/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 17. srpna 2005, č. j. 59 Co 47/2005-208, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 3. září 2004, č. j. 9 C 87/2000-180, zastavil řízení ohledně částky 11.856,- Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.856,- Kč od 5. 4. 2000 do zaplacení, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 167.882,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 167.882,- Kč od 5. 4. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne 17. srpna 2005, č. j. 59 Co 47/2005-208, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (vyjma odvoláním nedotčeného výroku, jímž bylo řízení částečně zastaveno) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění platném do 31. 3. 2005 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, otevírá se dovolací přezkum zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zcela vyloučeno. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není způsobilý sám o sobě (i kdyby byl dán) přípustnost takového dovolání založit. Žalovaný namítá, že soudem nebylo přihlédnuto ke skutečnostem, které v řízení vyšly najevo, neuvedl, které skutečnosti má za prokázány a které nikoliv, a nesprávně vzal za prokázanou pouze úhradu kupní ceny dle záznamů v účetnictví. Za zásadně právně významné žalovaný pokládá posouzení, „proč není veden v účetnictví žalobce daňový doklad faktura č. 0003/96/A“. Podle obsahového vylíčení těchto námitek uplatnil žalovaný ve skutečnosti dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož použití v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je (jak bylo shora uvedeno) vyloučeno. Námitky směřující proti skutkovému stavu věci nemohou mít v posuzované věci žádnou právní relevanci a dovolacímu soudu nepřísluší z hlediska takových výtek správnost rozhodnutí odvolacího soudu zkoumat.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. dubna 2006

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 27. April 2006