JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 351/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. T., proti žalovaným 1) D. N., zastoupené, advokátem, a 2) M. N., o 21.950,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 480/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. ledna 2005, č. j. 11 Co 629/2004-116, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. května 2004, č. j. 31 C 480/2000-96, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 21.950,- Kč (výrok I.), žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1.572,50 Kč představující 23 % úrok z prodlení z částky 4.000,- Kč od 16. 9. 1998 do 1. 6. 2000 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. ledna 2005, č. j. 11 Co 629/2004-116, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním závěrem, že ujednání o smluvní pokutě představující 228 % ročně z půjčené částky 4.000,- Kč je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 544, § 39 a § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění - dále jen „obč. zák.“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupený advokátem) dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s právním závěrem odvolacího soudu, že žalobou uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy.

Podle článku II bodu 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 4. 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadený rozsudek byl vydán dne 6. 1. 2005, bylo v dovolacím řízení postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), shledal, že nejsou splněny podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Žalobce, který nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by sám měl právnické vzdělání), byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. dubna 2005, č. j. 31 C 480/2000-134, vyzván, aby si pro dovolací řízení zvolil ve lhůtě patnácti dnů advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl poučen, že když tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Zároveň mu bylo poskytnuto poučení o možnosti podat návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů na náklady státu. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 20. 3. 2005. Jeho návrhu na ustanovení advokáta ve smyslu § 30 o. s. ř. soud prvního stupně usnesením ze dne 21. června 2005, č. j. 31 C 480/2000-143, ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu ze dne 31. srpna 2005, č. j. 11 Co 498/2005-150, nevyhověl. Ani poté žalobce nedostatek advokátního zastoupení neodstranil.

Z výše uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za stavu, kdy žalovaným nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli právo vůči žalobci, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věta první, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 12. dubna 2006

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 12. April 2006