JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 420/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové

ve věci žalobce D. B., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. Š., zastoupenému advokátkou, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 C 215/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2007, č.j. 8 Co 498/2007-217, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 10. 2007, č.j. 8 Co 498/2007-222, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 4. 2007, č.j. 22 C 215/2000-162, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal odstranění vady díla spočívající v praskání povrchového laku dřevěné třívrstvé podlahy v obývacím pokoji bytu č. 59, v O., a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že třívrstvá dřevěná plovoucí podlaha, kterou žalovaný zhotovil, má na čelních spojích bukových lamel podlahových dílců popraskaný lak a že praskání povrchového laku bylo způsobeno nadměrným průhybem podlahových dílců v důsledku pokládky na nerovný povrch (z 80%) a dlouhodobě nízkou relativní vlhkostí vzduchu v místnosti, tedy v nedodržení podmínek správné údržby podlahy (z 20%). Popraskání laku podlahy právně posoudil jako vadu, kterou lze odstranit (§ 648 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), ale „s ohledem na to, že na vzniklé vadě se podílel i sám objednatel, dospěl ... k závěru, že žalovanému nelze uložit povinnost odstranit vadu díla, když při tomto způsobu realizace práv z odpovědnosti za vady není zohledněn podíl žalobce na vzniku vady díla.“

Rozsudkem ze dne 26. 9. 2007, č.j. 8 Co 498/2007-217, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 10. 2007, č.j. 8 Co 498/2007-222, Krajský soud v Ostravě změnil

ve věci samé rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl

o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o nákladech řízení státu. Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a ztotožnil se s ním i v posouzení dohody ze dne 25. 11. 1999 jako smlouvy o zhotovení věci na zakázku (§ 631, § 644 a násl. obč. zák.) a otázek spojených s včasností reklamace praskání laku podlahy, s uplatněním práva z odpovědnosti za vady (§ 646 odst. 1, § 647, § 649 obč. zák.) a s kvalifikací popraskání laku coby odstranitelné vady (§ 648 odst. 1 obč. zák.).

Za nesprávný však označil závěr, že žalovanému nelze uložit povinnost bezplatně odstranit vadu, jestliže se na popraskání laku podlahy podílel (i) sám žalobce. Vznikla-li vada také v důsledku okolností, jež zatěžují objednatele, přičemž jeho podíl není „podstatný a rozhodující,“ nelze mu podle odvolacího soudu upřít právo na bezplatné odstranění vady zhotovitelem.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jímž ohlásil dovolací důvody podle § 241a odst. 3 a § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“). Prvnímu z nich (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) podřadil výtky, že soudy vzaly v úvahu jen dodatek revizního znaleckého posudku z 9. 5. 2006, že vycházely ze „zcela nepodložených a neodborných závěrů“ zpracovatele posudku F. S., že jeho vyjádření si odporují a „působí značně nevěrohodně,“ že se soudy nezabývaly „prvním znaleckým posudkem, dalšími vyjádřeními znalce S. ani důkazy a námitkami předloženými žalovaným, např. hodnocením reklamačního pracovníka společnosti M. P., a. s.“ Dále namítá, že nerovnost podlahové plochy, jež způsobila průhyb podlahových dílců, nebyla žalobcem reklamována a nemohla být ani příčinou vady (praskání laku), protože průhyb dílců se objevil až později. Zpracovatel revizního znaleckého posudku navíc převzal výsledky měření nerovností, které zjistil znalec J. K. Druhý dovolací důvod (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) je konzumován nesouhlasem se závěrem odvolacího soudu, že zjištěný podíl žalobce na popraskání laku podlahy nevylučuje uložení povinnosti bezplatného odstranění vady podle § 648 odst. 1 obč. zák.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání – přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – důvodné není.

Protože vady vyjmenované v ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a

odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud podle ustanovení § 242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože je dovolací soud uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), je – vedle posouzení opodstatněnosti důvodu uvedeného v § 241a odst. 3 o.s.ř. – předmětem dovolacího přezkumu (právní) závěr odvolacího soudu, že popraskání laku podlahy je vadou, za kterou odpovídá žalovaný (zhotovitel).

Dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá podle obsahu spisu v provedeném dokazování v podstatné části oporu. Podstatnou částí se přitom rozumí takové skutečnosti, jež má odvolací soud za prokázané, a které byly významné pro rozhodnutí věci při aplikaci hmotného práva. Provedeným dokazováním je jak dokazování provedené u soudu prvního stupně, tak i dokazování u soudu odvolacího.

Uvedenému odpovídá tvrzení, jehož prostřednictvím dovolatel zpochybní logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně tvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. První z těchto podmínek splní dovolatel námitkou, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je - z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti - logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až § 135 o.s.ř.

Od jiných důkazních prostředků (§ 125 o.s.ř.) se důkaz znaleckým posudkem podaným ústně či písemně liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o.s.ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. To, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neznamená, že je znaleckým posudkem vázán. Má-li o odborném nálezu pochybnosti, uloží znalci (popř. tomu, kdo posudek připravoval, viz § 22 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů), aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, případně aby vypracoval nový posudek; může rovněž ustanovit jiného znalce k posouzení téže věci nebo znalecký posudek přezkoumat ve smyslu § 127 odst. 2 o.s.ř.

V souzené věci se soudy obou stupňů pochybení při hodnocení znaleckých posudků (jejich doplnění), včetně výslechů znalce (zpracovatele), nedopustily. Námitka dovolatele, že nerovnost podkladu, jež způsobila průhyb podlahových dílců, nebyla žalobcem reklamována a nemohla být ani příčinou vady (praskání laku), protože průhyb dílců se objevil až později, neobstojí. To, že žalobce odpovědnostní právo neuplatnil pro nerovnost podkladu nebo průhyb podlahových dílců, nýbrž toliko v souvislosti s praskáním laku podlahy, vyplývá z reklamačního zápisu č. 55/V z 1. 6. 2000, nehledě na to, že individualizace vytknuté vady nebyla mezi účastníky sporná (§ 120 odst. 4 o.s.ř.). Ze znaleckého posudku J. K.a, z revizního znaleckého posudku V. a v. ú. d., s. p. P. (a jeho doplňků), zpracovaného F. S. a z výpovědí znalce i zpracovatele se podává, že nadměrný průhyb podlahových dílců, způsobený nesprávnou pokládkou podlahy na nerovný povrch, je prvotní a rozhodující příčinou popraskání laku na čelních spojích bukových lamel podlahových dílců u vstupu do místnosti a na několika místech volné plochy podlahy. Jinak řečeno, nerovnost podlahové plochy není reklamovanou vadou, nýbrž nejdůležitější příčinou popraskání laku podlahy. Tento znalecký závěr není v rozporu s reklamačním zápisem č. 55/V z 1. 6. 2000, který se zaměřil na další příčinu popraskání laku, jíž – podle znaleckého posudku V. a v. ú. d., s. p. P. – byla nízká vlhkost nášlapné vrstvy podlahových dílců a nízká relativní vlhkost vzduchu. Je třeba připomenout, že zpracovatel revizního znaleckého posudku vycházel z měření nerovností nášlapové vrstvy provedeného 28. 2. 2002 J. K. na několika místech podlahy s výsledkem rozdílu až 8 mm na plochu 2 m².

Protože v tomto směru nelze soudům obou stupňů nic vytknout – což se vztahuje i na ostatní výhrady, které dovolatel podřadil ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. – nebyl daný dovolací důvod uplatněn po právu.

Zbývá posoudit, zda z pohledu dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. obstojí právní závěr (viz shora) dovolatelem napadený.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. odpovídá zhotovitel za vady, které má věc na zakázku zhotovená při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné.

Podle ustanovení § 648 odst. 1 obč. zák., jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu.

Odpovědnost za vady ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. je objektivní odpovědností zhotovitele, která vzniká nezávisle na jeho zavinění. Vadou se rozumí nedostatek vlastnosti, kterou by věc měla mít vzhledem k obsahu smlouvy nebo účelu, pro který má sloužit, případně podle právních předpisů či technických norem. Obecně platí, že příčina vady musí spočívat v něčem jiném, než jsou okolnosti způsobené objednatelem. Pouze tehdy, způsobil-li poškození zhotovené věci výlučně objednatel (např. neodborným zacházením s věcí), nejde o vadu ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. a odpovědnost zhotovitele je vyloučena. S názorem odvolacího soudu, že

na kvalifikaci popraskání laku podlahy jako vady díla, za niž v plném rozsahu odpovídá zhotovitel, nemá vliv jakýkoliv podíl objednatele, nýbrž jen podstatný (rozhodující), se dovolací ztotožňuje.

Lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem je správné, a proto Nejvyšší soud dovolání zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5,

§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. (žalobci náklady v tomto stadiu řízení /podle obsahu spisu/ nevznikly a žalovaný /dovolatel/ na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 17. August 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. do 24 hodin