JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3210/2007

Elektronické uzavírání smlouvy

Právní věty

  1. Formulář vystavený na webových stánkách žalobkyně nevyhovuje požadavku adresnosti návrhu na uzavření smlouvy podle § 43a odst. 1 obč. zák., neboť není určen (adresován) konkrétní osobě (osobám), a nesplňuje ani požadavek písemnosti právního úkonu učiněného elektronickými prostředky, jelikož není opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu (srovnej § 2 písm. a), § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu). Formulář vyplněný návštěvníkem webových stránek žalobkyně slouží cestovní kanceláři ke sdělení jeho zájmu o zájezd do konkrétní lokality v blíže určeném období a k získání jeho osobních údajů, nezbytných k předložení návrhu cestovní smlouvy; je impulzem k iniciativě cestovní kanceláře předložit adresovaný písemný návrh smlouvy zákazníkovi. Pouze na základě takového návrhu podepsaného jednající osobou, popř. návrhu předkládaného prostřednictvím elektronických prostředků, opatřeného zaručeným elektronickým podpisem [§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb.], který bude stejným způsobem akceptován, může být završen kontraktační proces – dojde k uzavření smlouvy (ať již platné nebo neplatné pro nedostatek formy).

  2. Typickým jednostranným adresovaným právním úkonem (§ 34 obč. zák.) směřujícím ke vzniku dvoustranného právního úkonu (smlouvy) je návrh na uzavření smlouvy (§ 43a odst. 1 obč. zák.). U smlouvy, pro niž zákon předepisuje písemnou formu, musí mít podle výslovného znění § 46 odst. 2 obč. zák. písemnou formu i oferta. Podle § 40 odst. 3 obč. zák. je pak písemný právní úkon (tedy i písemný návrh na uzavření smlouvy) platný jen tehdy, je-li podepsán jednající osobou (tedy oferentem); podpis přitom může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé nebo je-li učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobkyně W. T., a. s., zastoupené advokátkou, proti žalované H. P., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 20.331,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 60/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2007, č. j. 28 Co 797/2006-76, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2007, č. j. 28 Co 797/2006-76, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. srpna 2006, č. j. 10 C 60/2006-59 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20.331,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2005, dále od 1. 1. 2006 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o sedm procentních bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá; rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Podle soudu prvního stupně nebyla cestovní smlouva uzavřena a žalobkyně se tak nemůže domáhat zaplacení tzv. storno poplatků.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. ledna 2007, č. j. 28 Co 797/2006-76, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná dne 16. 5. 2005 prostřednictvím e-mailové adresy zaslala žalobkyni vyplněný formulář označený jako „cestovní smlouva - závazná přihláška“ k zájezdu na K. od 4. 6. do 15. 6. 2005. Žalobkyně poté žalované vyfakturovala cenu zájezdu ve výši 25.414,- Kč. Žalovaná od smlouvy odstoupila nejdříve telefonicky dne 18. 5. 2005 a poté ještě dopisem ze dne 29. 5. 2005. Na tomto skutkovém základě dospěl k závěru, že předmětná cestovní smlouva je neplatná, neboť nebyla uzavřena podle § 852b odst. 1 občanského zákona (dále jen „obč. zák.“) v písemné formě (§ 40 odst. 1 obč. zák.).
V dovolání, jehož přípustnost žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., odvolacímu soudu vytýká nesprávnost právního závěru, že cestovní smlouva ze dne 16. 5. 2005 je neplatná z důvodu nedostatku formy. Není srozuměna se závěrem, že žalovanou internetem zaslaná a jí stejnou cestou potvrzená cestovní smlouva nesplňuje požadavek písemnosti. Žalovaná
si objednala z nabídky žalobkyně vystavené na jejích internetových stránkách zájezd a využila k tomu formuláře cestovní smlouvy umístěného tamtéž. Nebylo pochybností o tom, kdo jsou účastníci smlouvy, ani o tom, že smlouva byla jejich stranami věrohodně potvrzena. Takto vyplněný formulář odeslala žalobkyni, která obratem potvrdila jeho přijetí. Soudům obou stupňů vytýká nepřezkoumatelnost jejich rozsudků v situaci, kdy soud prvního stupně své rozhodnutí založil na závěru, že cestovní smlouva nevznikla a odvolací soud naopak na závěru,
že smlouva je pro nedostatek písemné formy neplatná. Nerozumí odkazu odvolacího soudu na zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který
se zabývá odlišnou problematikou a neřeší, zda absence elektronického podpisu
na smlouvě uzavřené elektronickými prostředky způsobuje její neplatnost, je-li zřejmé, kdo smlouvu uzavírá. Zásadní význam proto dovolatelka přisuzuje výkladu § 40 odst. 3 poslední věty obč. zák. Jestliže citované ustanovení hovoří
o tom, že je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů, potom nejde o povinnost, nýbrž možnost, a takový právní úkon, není-li podepsán elektronicky (viz zákon č. 227/2000 Sb.), není neplatný. Aby byla zachována písemná forma právního úkonu podle § 40 odst. 4. obč. zák., musí být učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jeho obsahu a určení osoby, která právní úkon učinila. Obě tyto podmínky byly v dané věci splněny; žalovaná netvrdila, že sporný právní úkon
za ni uskutečnila třetí osoba.
Žalovaná navrhla dovolání pro nepřípustnost odmítnout a pro případ, že by je dovolací soud shledal přípustným, jako nedůvodné zamítnout. Ztotožňuje se se závěrem, že nebyla dodržena forma právního úkonu, a nebyl-li právní úkon žalovanou podle § 40 odst. 3 obč. zák. podepsán, není důvod se zabývat dovoláním vymezovanými otázkami.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro řešení otázky platnosti cestovní smlouvy uzavírané elektronicky, neboť v rozhodovací činnosti dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena.
Posouzení této otázky ovšem musí předcházet závěr, zda smlouva mezi účastníky vůbec vznikla, tj. zda se setkaly dva shodné projevy vůle (oferta a její akceptace); na rozdíl od soudu prvního stupně, který dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena (nevznikla), dovodil odvolací soud z týchž skutkových zjištění, že smlouva „nebyla uzavřena platně“, neboť nebyla splněna podmínka písemnosti podle § 852b odst. 1 obč. zák.
Podle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující ke vzniku změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.
Podle § 40 odst. 3 obč. zák. písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.
Podle § 40 odst. 4 obč. zák. písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.
Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen “návrh”), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí (§ 43a odst. 1 obč. zák.).
Podle § 46 odst. 1 obč. zák písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.
Podle § 46 odst. 2 obč. zák. platí, že (nejde-li o smlouvu o převodu nemovitostí) pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí.
Typickým jednostranným adresovaným právním úkonem (§ 34 obč. zák.) směřujícím ke vzniku dvoustranného právního úkonu (smlouvy) je návrh na uzavření smlouvy (§ 43a odst. 1 obč. zák.). U smlouvy, pro niž zákon předepisuje písemnou formu, musí mít podle výslovného znění § 46 odst. 2 obč. zák. písemnou formu i oferta. Podle § 40 odst. 3 obč. zák. je pak písemný právní úkon (tedy i písemný návrh na uzavření smlouvy) platný jen tehdy, je-li podepsán jednající osobou (tedy oferentem); podpis přitom může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé nebo je-li učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.
Podle § 852a odst. 2 obč. zák. návrh cestovní smlouvy předkládá zákazníkovi cestovní kancelář.
Jestliže cestovní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 852b odst. 1 obč. zák.), potom i návrh na její uzavření musí být písemný.
Formulář vystavený na webových stánkách žalobkyně nevyhovuje požadavku adresnosti návrhu na uzavření smlouvy podle § 43a odst. 1 obč. zák., neboť není určen (adresován) konkrétní osobě (osobám), a nesplňuje ani požadavek písemnosti právního úkonu učiněného elektronickými prostředky, jelikož není opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu (srovnej § 2 písm. a), § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu). Formulář vyplněný návštěvníkem webových stránek žalobkyně slouží cestovní kanceláři ke sdělení jeho zájmu o zájezd do konkrétní lokality v blíže určeném období a k získání jeho osobních údajů, nezbytných k předložení návrhu cestovní smlouvy; je impulzem k iniciativě cestovní kanceláře předložit adresovaný písemný návrh smlouvy zákazníkovi. Pouze na základě takového návrhu podepsaného jednající osobou, popř. návrhu předkládaného prostřednictvím elektronických prostředků, opatřeného zaručeným elektronickým podpisem [§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb.], který bude stejným způsobem akceptován, může být završen kontraktační proces – dojde k uzavření smlouvy (ať již platné nebo neplatné pro nedostatek formy).
Jelikož otázkami, zda žalovanou vyplněný webový formulář lze považovat za návrh na uzavření cestovní smlouvy (§ 43a odst. 1 obč. zák.) a potvrzení žalobkyně o jeho přijetí za akceptaci (§ 43c odst . 1 a 2 obč. zák.) a zda došlo k uzavření smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků (§ 40 odst. 4
obč. zák.), se odvolací soud nezabýval, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž nesprávné.
S přihlédnutím k výše uvedenému lze uzavřít, že dovolatelce se prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí. Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než napadený rozsudek podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušit.
Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je závazný.
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta prvá a druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2009

JUDr. Václav D u d a , v. r.
předseda senátu

Vydáno: 30. October 2009
Vloženo: 09. January 2010