JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2512/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně B., s.r.o. proti žalované L. S. S., o zaplacení částky 1.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 23 Ro 1614/2007, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. března 2008, č. j. 69 Co 184/2008-21, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná, přes poučení odvolacího soudu, podala dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci potvrdil usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. února 2008, č. j. 23 Ro 1614/2007-16, kterým bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání žalované proti usnesení téhož soudu ze dne 19. prosince 2007, č. j. 23 Ro 1614/2007-13.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srovnej usnesení dovolacího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 61/1998). Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř., protože napadeným usnesením nebylo rozhodnuto ve věcech v těchto ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 239 odst. 3 o. s. ř., jelikož podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle § 43 o. s. ř. odmítnuta žaloba (příp. jiný návrh na zahájení řízení), a nikoli odmítl-li soud prvního stupně odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o. s. ř. (jako v posuzovaném případě).

Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, tedy není dovolání přípustné (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s . ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na jejich náhradu právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2008

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu

Vydáno: 30. June 2008