JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1652/2016

Výklad pojmů číslo a číslice v kontextu výherního losu

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Radslavem Janečkem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 112/44, proti žalované Tipsport.net a.s. se sídlem v Berouně, Politických vězňů 156, identifikační číslo 284 71 008, zastoupené Mgr. Ivanou Palmovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Politických vězňů 203/9, o zaplacení 1.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 19 C 75/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 26 Co 327/2015-92, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.600,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ivany Palmové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 26 Co 327/2015-92, potvrdil rozsudek ze dne 21. listopadu 2014, č. j. 19 C 75/2014-65, kterým Okresní soud v Berouně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení 1.000.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1․ 1. 2014 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o. s. ř.“), přípustné.

Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, případně odmítl. Zcela se ztotožnila s tím, jak odvolací soud vyložil herní plán loterie „Smaragdová 7 pro štěstí“.

Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle § 241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).

Formulace, že „odvolací soud neaplikoval zákonná ustanovení týkající se výkladových pravidel a ignoroval relevantní judikaturu“, jíž dovolatel užil při zpochybnění právního závěru odvolacího soudu, že předložený los není podle herního řádu loterie „Smaragdová 7 pro štěstí“ výherním losem (tj. při zpochybnění odvolacím soudem provedeného výkladu herního řádu), není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu § 237 o. s. ř., neboť dovolatel nespecifikuje, od kterých rozhodnuti, v nichž se dovolací soud vyjadřoval k výkladu právních úkonů, se měl odvolací soud v dané věci odchýlit (s kterými rozhodnutími jím provedený výklad nekonvenuje). U námitky, že odvolací soud nezohlednil a opomněl aplikovat ustanovení § 1812, § 557 a § 5 zákona č. 89/2012 Sb., pak vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. zcela chybí. Absence údajů o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu § 237 o. s. ř.), zatěžuje podání v těchto částech kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nepřiléhavé jsou odkazy žalobce na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 864/2008, a ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012, neboť tato rozhodnutí se týkají skutkově i právně zcela odlišných věcí; závěry, které v nich Nejvyšší soud přijal a odůvodnil, se tak v nyní posuzované věci neuplatní. Nelze totiž srovnávat herní plán schválený podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, s všeobecnými pojistnými podmínkami ke smlouvě o pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti (viz sp. zn. 28 Cdo 864/2008), ani s veřejným příslibem učiněným podle § 850 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz sp. zn. 33 Cdo 603/2012).

Případný není ani odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1743/2013, který žalobce spojuje s výtkou, že závěr odvolacího soudu, že mu musel být znám záměr žalované (ze všech do úvahy přicházejících čísel učinit vítězným pouze číslo sedm), je „v extrémním rozporu s provedenými důkazy“. Předně, z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu se - navzdory tvrzení žalobce - nepodává, že nemá-li závěr odvolacího soudu, na němž bylo postaveno rozhodnutí předmětného sporu, oporu v provedeném dokazování, je tímto naplněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci; Nejvyšší soud zde pouze dovodil - a nutno zdůraznit, že v době účinnosti občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. – že dovolatelům se „podařilo osvědčit jimi uplatněný dovolací důvod, který míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci“, neboť odvolací soud vycházel při zjištění skutkového stavu primárně ze znaleckého posudku, jehož odborný závěr neměl věcnou a logickou spojitost s ostatními skutkovými zjištěními. Uvedený závěr na nyní řešenou věc nelze vztáhnout již proto, že podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále znovu jen „o. s. ř.“) lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce argumentací podpořenou odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1743/2013 brojí procesně neregulérním způsobem proti skutkovému závěru odvolacího soudu, že z herního plánu loterie „Smaragdová 7 pro štěstí“ je seznatelný skutečný záměr žalované učinit výherním jediný los, který na setřeném řádku obsahuje číslo „7“. Oproti odvolacímu soudu totiž prosazuje, že původní záměr žalované nebyl z herního plánu objektivně rozpoznatelný a že herní plán obsahuje natolik závažné pochybení spočívající ve ztotožnění pojmů „číslo“ a „číslice“, že za výherní lze mít jakýkoliv los, který na setřeném řádku obsahuje číslo, jehož součástí je číslice sedm. Nesprávná, popř. neúplná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).

Nad rámec své přezkumné činnosti považuje dovolací soud za vhodné vyjádřit se k žalobcem prosazovanému výkladu herního plánu. Lze přisvědčit názoru, že pro vznik nároku na výhru je rozhodující herní plán (mající náležitosti podle § 42 zákona č. 202/1990 Sb.) platný v době koupě losu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 33 Odo 621/2003). Odvolací soud však nepochybil, jestliže z provedených důkazů dovodil, že žalobcem předložený los není losem výherním, resp. že žalobci nevznikl nárok na výhru 2.000.000,- Kč. Pochybení žalované vzniklé používáním dvou matematických pojmů v textu herního plánu, konkrétně pojmu „číslo“ a pojmu „číslice“ (číslice jsou symboly používané k zapisování čísel a číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí) ve smyslu jejich ztotožnění není způsobilé zvrátit závěr, pro který svědčí všechny ostatní v řízení zjištěné okolnosti, totiž že losem na výhru 2.000.000,- Kč byl pouze takový los, v němž se na některém z výherních řádků objevila po setření „sedmička“, tedy číslo 7. I pokud by soudy vycházely výhradně z textu herního plánu (a nepřihlížely též k textu na přední a zadní straně losu), nemohl by být jejich závěr o tom, který los je losem takto výherním, jiný. Z herního plánu se totiž zcela jednoznačně podává, že los vyhrávající (nejvyšší) výhru ve výši 2.000.000,- Kč je pouze jeden; to pak podporuje i samotný název okamžité loterie „Smaragdová 7 pro štěstí“. Možné pochybnosti způsobené používáním jak pojmu „číslo“, tak pojmu „číslice“ v textu herního plánu lze spolehlivě odstranit logickým výkladem. Při množství čísel, která obsahují číslici sedm, by totiž nemohl být los vyhrávající (nejvyšší) výhru ve výši 2.000.000,- Kč pouze jeden, jak deklaruje herní řád; výherní by byly všechny losy s čísly obsahujícími číslici 7 (např. 17, 71, 77, 27, 37 atd.). Již ze samotného herního plánu (tj. i bez zohlednění ostatních důkazů) tak lzedovodit, že losem vyhrávajícím (nejvyšší) výhru je los obsahující v jednom hracím poli samotnou číslici „7“ (tj. číslo „7“) a že jinýúmysl žalovaná ani neměla, resp. nelze ho z textu herního plánu dovozovat. Nezbývá proto než uzavřít, že výklad herního plánu je jednoznačný a závěr odvolacího soudu, že stírací los žalobce č. 20634-008 nebyl losem výherním, je správný.

Přestože žalobce v dovolání výslovně uvedl, že jím brojí proti všem výrokům napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, žádné konkrétní výhrady proti nákladovému výroku v dovolání neuplatnil.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 9. listopadu 2016

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu

Vydáno: 09. November 2016
Vloženo: 12. January 2018