JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 377/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně R., spol. s r.o., zastoupené JUDr. M. K., CSc., advokátem, proti žalovanému S. M., zastoupenému JUDr. J. Č., advokátem, o zaplacení 131 863,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 144/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2005, č.j. 12 Cmo 224/2005-58, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 145 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. M. K., CSc., sdvokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2005, č.j. 12 Cmo 224/2005-58, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. března 2005, č.j. 47 Cm 144/2004-31, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř), jestliže dovolatel v dané věci napadá hodnocení důkazů, a to zejména výslechu svědků s ohledem na prokazování existence dodacích listů, dále nesprávnost procesního postupu soudu, spočívající v připuštění svědeckých výpovědí osob, jež byly statutárními zástupci žalobkyně, a konečně neúplnost dokazování v otázce existence dodání zboží, dodacích listů a faktur.

Argumentuje-li žalovaný nesprávným právním posouzení věci, ve skutečnosti namítá nesprávné hodnocení důkazů a neúplnost dokazování v dané věci. Dovolatelem namítané nesprávné hodnocení důkazů však nemůže být předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění. Pokud je v této souvislosti výtka žalovaného směřována do neúplného skutkového zjištění ohledně prokázání žalobkyní tvrzeného nároku s ohledem na nedostatečnost prokázání dodání zboží, pak je třeba opětovně konstatovat, že správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska těchto výtek nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, případně že skutkový závěr soudu vycházel z neúplného dokazování a že řízení je tak postiženo vadou, ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., spočívající v neúplnosti nebo nesprávnost zjištění skutkového stavu, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá – jak již bylo výše uvedeno – přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Skutkový stav věci a výsledky důkazního řízení nemohou před dovolacím soudem doznat změny. Dovolací soud není oprávněn při zkoumání přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zabývat se jinými než právními otázkami a je vázán skutkovými zjištěními odvolacího soudu.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 6 070 Kč [§ 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, 16 a § 18 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy ve výši 6 145 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 23. dubna 2007

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu

Vydáno: 23. April 2007