JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 1510/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. Č., zastoupeného advokátkou, proti žalované E., spol. s r.o., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 571.056.50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pod sp. zn. 19 Cm 1360/97, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2006, č.j. 1 Cmo 97/2005-223, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2006, č.j. 1 Cmo 97/2005-223, byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. února 2005, č.j. 19 Cm 1360/97-192, v té části výroku I, kterou byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci částku 534.119,43 Kč s úrokem z prodlení z této částky v sazbě 14,2% p. a. od 1. 2. 1997 do zaplacení (výrok I.), dále zrušen rozsudek soudu prvního stupně v té části výroku I, kterou byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci částku 36.937,07 Kč s úrokem z prodlení z této částky a ve výroku IV, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a ve výrocích II a III zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (výrok III.).

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze do výroku I, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). V dovolání byly totiž uplatněny – jak vyplývá z jeho obsahu – pouze dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatel vedle nedostatku v procesním postupu. resp. vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci vytkl odvolacímu soudu již pouze nesprávně, resp. nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (konkrétně nesouhlasí se skutkovým závěrem, že dílo, které zhotovila žalovaná bylo vadné a tato vada způsobila požár a výbuch). Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., kterým je možné vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí; sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže založit. Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. použít vůbec (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.).

Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud dovolání žalované – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V návaznosti na rozhodnutí o těch nárocích, které jsou nadále předmětem řízení, rozhodne soud prvního stupně i o nákladech řízení včetně nákladů dovolacího řízení. Soud prvního stupně rovněž rozhodne o návrhu žalobce na rozšíření žaloby na částku 723.594,60 Kč s příslušenstvím ze dne 20. září 2006.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. března 2007

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 28. March 2007