JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 2413/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc., a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce F. Č., proti žalované J. F. s. r. o., zastoupené Mgr. P. K., advokátkou, o zaplacení 451.520,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 66/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2008, č. j. 6 Cmo 374/2007-163, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, v záhlaví označenému, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. září 2007, č. j. 46 Cm 66/2005-138, v rozsahu částky 451.520,- Kč s 3 % úrokem z uvedených částek od 15. 6. 2005 do zaplacení a ve zbývající části úroku změněn tak, že se žaloba zamítá (výrok I.) a žalované uloženo nahradit žalobci náklady odvolacího řízení (výrok II.), není v potvrzujícím výroku přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně nerozhodl v předmětném druhém rozhodnutí jinak, než v předchozím prvním rozsudku ze dne 3. srpna 2006, č. j. 46 Cm 66/2005-91, který byl usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2007, č. j. 6 Cmo 351/2006-115, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení) a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka v rámci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. v dovolání zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod č. 132).

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka vymezuje jako právní otázku zásadního významu jen otázku, zda byly v daném případě uzavřeny mezi účastníky kupní smlouvy na dodávky medu, o jejichž zaplacení v tomto řízení jde, s tím, že tuto otázku posoudil odvolací soud v rozporu s hmotným právem.

Dovolací soud však neshledal pochybení odvolacího soudu v závěru, že k uzavření kupních smluv se zřetelem ke konkrétním okolnostem daného případu nedošlo a že předmětný nárok na zaplacení je nutno posoudit podle ustanovení § 451 odst. 1 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku (dále též „obč. zák.“) o bezdůvodném obohacení a žalobci přiznat peněžitou náhradu za sporné dodávky medu (realizované v období 17. – 22. 7. 2004), když není možno předmětný med vydat. Neobstojí ani námitka dovolatelky, že soud měl vyzvat žalobce ke změně petitu žaloby, umožňující alternativně vrácení medu in natura, neboť ve smyslu § 458 odst. 1 věta druhá obč. zák. by to v tomto případě nebylo dobře možné, přičemž s takovým návrhem žalovaná v průběhu řízení ani nevystoupila, takže jde o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti ve smyslu § 241a odst. 4 o. s. ř.

Zbývající námitky dovolatelky, týkající se zpochybnění dodaného množství medu, popř. prokázání vlastnického práva žalobce k jím dodávanému medu, jsou otázkami nikoli právními, nýbrž skutkovými, které lze podřadit dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 3 o. s. ř., tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, takový dovolací důvod však v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. úspěšně uplatnit nelze. To platí i pro námitku o údajném chybném stanovení náhrady za bezdůvodné obohacení na základě dodacích listů k jednotlivým dílčím dodávkám medu, tedy o dokazování o dodaném množství a kvalitě medu. Otázku, které důkazy byly či nebyly provedeny a které měly být provedeny, nelze pod uvedený dovolací důvod subsumovat.

Pokud pak k otázce provádění dokazování dovolatelka vztahuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud nemůže k těmto vadám přihlédnout, nedospěl-li k závěru, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. § 242 odst. 3 in fine o. s. ř.).

Konečně napadla-li dovolatelka dovoláním též výrok o částečné změně rozsudku soudu prvního stupně co do zbývající části úroku, v níž odvolací soud žalobu zamítl, bylo v tomto rozsahu dovolatelce jako žalované vyhověno a proto je v tomto rozsahu dovolání subjektivně nepřípustné (ust. § 243b odst. 5 ve vazbě na § 218 písm. b) o. s. ř.).

Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že proti rozsudku odvolacího soudu není dovolání přípustné, poněvadž napadené rozhodnutí není v rozporu s hmotným právem, a proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto, přičemž žalobci podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. srpna 2009

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu

Vydáno: 19. August 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás