JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 637/2001

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně A. M. proti žalovanému V. M., o výživné, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 10 C 210/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. listopadu 1999, č.j. 22 Co 464/99-41, takto:

I Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. dubna 1999, č.j. 10 C 210/98-14, jímž bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobkyně od 19.10.1998 částkou 1.500,- Kč měsíčně vždy do každého pátého dne v měsíci předem k rukám žalobkyně s tím, že nedoplatek výživného vzniklý jeho zvýšením za dobu od 19.10.1998 do 22.4.1999 ve výši 3.538,30 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci rozsudku a žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady řízení 6.600, Kč do tří dnů od právní moci k rukám advokátky žalobkyně, změnil jen ve výroku o dlužném výživném za dobu od 19.10.1998 do 30.11.1999 tak, že žalovaný je povinen zaplatit dlužné výživné ve výši 7.387,90 Kč, a jinak jej potvrdil a žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 3.747,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( § 10a o.s.ř. ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání žalovaného nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec ( člen ), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem ( členem ) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení ( jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení § 21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc ( t.j. advokátem ), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec ( člen ) takovéhoto vzdělání nedosáhl.

Z ustanovení § 241 odst. 1, věty první a z ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen ), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. § 57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé ).

V posuzovaném případě podal dovolatel dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 15.1.2001, č.j. 10 C 210/98-52 vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal proti rozsudku odvolacího soudu řádné dovolání; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu třiceti dnů a upozornil jej že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože usnesení mu bylo doručeno dne 9. února 2001, dovolatel výzvě v něm obsažené dosud nevyhověl.

Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první a § 241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu dovolatelem odstraněn, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř., zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo zastaveno; účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. května 2001

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 16. May 2001