JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3296/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce J. V., zastoupeného advokátem, proti žalované H. H., zastoupené advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 5/2006 o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2007, č.j. 1 Co 53/2007-99, t a k t o :

Dovolání žalobce se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. dubna 2006, č. j. 16 C 5/2006-49, zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci 50.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. května 2007, č. j. 1 Co 53/2007-99, rozsudek soud prvního stupně podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) potvrdil a změnil výrok o náhradě nákladů řízení. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná nebyla ve sporu pasivně legitimovaná, neboť stanoviska, jejichž obsahem se žalobce cítí dotčen, žalovaná vypracovala jako komisařka požární ochrany Hasičského záchranného sboru K. k., územní odbor J., přičemž tato stanoviska vyjadřovala názor uvedeného orgánu a nikoliv mínění její. Soud v této souvislosti též neseznal případný exces žalované.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvody spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Zejména poukazuje na to, že soud odmítl provést důkaz znaleckým posudkem z oboru požární ochrany. Má za to, že žalovaná je osobně odpovědná za vybočení ze svěřených pravomocí. Připomíná skutkové okolnosti případu. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu druhého stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. Otázku pasivní legitimace žalované odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. dubna 2006, sp. zn. 30 Cdo 909/2006, nebo usnesení ze dne 31. května 2005, sp.zn. 30 Cdo 1153/2005). Pokud žalobce uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. (§ 41 odst. 2 téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. května 2009

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 14. May 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. do 24 hodin