JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3081/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce I. K., zastoupeného advokátkou, proti žalované M. K., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 299/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. června 2006, č. j. 42 Co 237/2006 -137, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 12. 2004, č. j. 54 C 299/2003 - 42, rozhodl, že manželství žalobce I. K. s žalovanou M. K., roz. F., uzavřené dne 16. října 1982 před Obvodním národním výborem Ostrava 3, se rozvádí, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 6. 2006, č. j. 42 Co 237/2006 - 137, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí „pro nezákonnost a vady řízení“. Dále uvedla, že v současné době je v pracovní neschopnosti, a z tohoto důvodu žádá, aby jí byla prodloužena lhůta k doplnění dovolání a k podání žádosti o ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolání sice v projednávané věci není sepsáno advokátem, přičemž dovolatelka ani netvrdí, že by měla právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro postup podle ust. § 104 odst. 2 o. s. ř. a pro zastavení dovolacího řízení

(§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje

k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

V dané věci žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž manželství účastníků bylo rozvedeno.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle ust.

§ 237 o. s. ř. v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že žalovaná dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou

z výjimek uvedených v ust. § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti takovému rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalované směřující proti tomuto rozsudku podle ust.

§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl dále věcí zabývat; i kdyby totiž dovolání bylo sepsáno advokátem, splňovalo všechny náležitosti a bylo doplněno včas, nebyl by výsledek dovolacího řízení jiný.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., když účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. listopadu 2006

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 22. November 2006