JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 114/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci způsobilosti k právním úkonům A. Č., vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp.zn. 15 P a Nc 70/2000, o dovolání A. Č. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. února 2001 č. j. 12 Co 619/2000 - 128, t a k t o :

Dovolací řízení s e z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 21. března 2000 č. j. 15 P a Nc 70/2000 - 91 podle ustanovení § 187 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") paní A. Č., o jejíž způsobilost k právním úkonům se v tomto řízení jedná, ustanovil opatrovníkem tajemnici Okresního soudu Plzeň - město paní V. K.

K odvolání paní A. Č. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. února 2001 č. j. 12 Co 619/2000 - 128 uvedené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. dubna 2001.

Uvedené usnesení odvolacího soudu paní A. Č. napadla dne 27. dubna 2001 dovoláním, doplněným pak navazujícími podáními. V označené věci pak usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 4. prosince 2001, které bylo jmenované doručeno dne 19. prosince 2001, byla dovolatelka vyzvána, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení tohoto usnesení si zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů a tuto skutečnost doložila soudu předložením plné moci s tím, že v téže lhůtě musí být předloženo advokátem sepsané dovolání. Dovolatelka byla současně poučena, že pokud této výzvě nevyhoví, bude dovolací řízení zastaveno.

S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal a rozhodl podle znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2000, neboť odvolací soud v tomto případě rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydanému podle dosavadních předpisů.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věta první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Takto je stanoveno tzv. povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení § 210 a § 104 odst. 2 věta první o. s. ř., t. j. výzvou, aby si dovolatel, který podal dovolání sám, v soudem určené lhůtě zvolil řádného zástupce. V případě, že takové výzvě není vyhověno, dovolací soud dovolací řízení zastaví podle § 243c a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. O takový případ jde v posuzované věci, neboť - jak vyplývá z obsahu spisu - dovolatelka, ač nebylo doloženo, že by měla právnické vzdělání, nevyhověla výzvě soudu, aby se v dovolacím řízení nechala zastoupit advokátem. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle již zmíněných ustanovení o. s. ř. dovolací řízení zastavit.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. ledna 2002

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 30. January 2002