JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 863/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. července 2006 o dovolání podaném Ing. P. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 1257/2005 ze dne 2. 2. 2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 3 T 108/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 3 T 108/2005 ze dne 9. 11. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně bylo rozhodnuto též o náhradě škody.

V předmětné věci podal Ing. P. J. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc usnesením sp. zn. 2 To 1257/2005 ze dne 2. 2. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. J. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo s jistotou prokázáno, že by spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti poukázal svědectví svého známého P. K., který uvedl, že v době, kdy se měl odehrát soudem popsaný skutek, byl u něj dovolatel na návštěvě v R. p. R. Přitom uvedený svědek je osobou bezúhonnou a není důvod mu nevěřit, když naopak poškozená a její matka jsou osoby proti němu zaujaté s ohledem na vzájemně (mezi ním a jimi) vyhrocené vztahy. Navrhl proto, aby s ohledem na uvedené dovolací soud přezkoumal průběh řízení před oběma soudy a poté, „aby podle § 265m) tr. řádu sám ve věci rozhodl rozsudkem, a to tak, že se pro skutek, kterého jsem se měl dopustit dne 8. 5. 2005 podle § 226 tr. řádu, zprošťuji obžaloby“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel přes označený dovolací důvod ve skutečnosti napadá výlučně hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Skutkovými zjištěními, pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky je však dovolací soud vázán, když dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání soudy učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V posuzované věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že takto provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, ve kterém soudy shledaly označené trestné činy. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a jakým způsobem je hodnotily, když se zabývaly podrobně jednotlivými svědeckými výpověďmi, a to i z hlediska dovolatelem namítané jejich věrohodnosti. Nelze v této souvislosti přehlédnout ani vznik zranění poškozené, objektivizovaný lékařskou zprávou a nakonec i znaleckým posudkem podaným ve věci soudním znalcem z oboru zdravotnictví pro odvětví chirurgie.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. července 2006

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka

Vydáno: 26. July 2006