JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 678/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2002 o dovolání podaném obviněným G. T., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 9 To 48/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 4 T 78/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 4 T 78/2001 byl obviněný G. T. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že „dne 8. 7. 2000 kolem 17.00 hodin v K. – R. v lesním porostu nedaleko restaurace U K. srazil na zem poškozeného M. H., tím způsobem, že mu skočil na záda a poté, co ho držel ležícího na zemi, mu ze zadní kapsy kalhot odcizil peněženku s hotovostí ve výši nejméně 800,- Kč a z místa činu utekl.“ Podle § 234 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozenému M. H. v částce 800,- Kč.

O odvolání obviněného, jímž napadl výše uvedený rozsudek, rozhodoval ve II. stupni Krajský soud v Praze, který toto odvolání usnesením ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 9 To 48/2002, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněný G. T. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu. Tento mimořádný opravný prostředek obviněný uplatnil z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 200/2002 Sb.

Podle námitek dovolatele, rozvedených v odůvodnění dovolání, nebyly v dané trestní věci splněny podmínky stanovené zákonem pro vydání zamítavého rozhodnutí odvolacím soudem. Odvolací soud se podle názoru dovolatele nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání a neprovedl všechny důkazy potřebné k objasnění věci. Dovolatel dále poukázal na pochybnosti o věrohodnosti výpovědi poškozeného M. H. V petitu svého dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se dne 3. 7. 2002 vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a uvedl, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ve skutečnosti však namítá nesprávnosti nalézacím soudem učiněných skutkových zjištění a postup soudu II. stupně, který odvolání nevyhověl. Protože dovolatel nenamítá žádné vady procesního charakteru, navrhl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a vyjádřil souhlas s jeho projednáním v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.).

Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jímž bylo zákonem č. 200/2002 Sb. s účinností od 24. 5. 2002 novelizováno původní ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. První alternativa dovolacího důvodu ve smyslu novelizovaného znění původního ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., která byla v době podání dovolání jediným důvodem ve smyslu obviněným užitého dovolacího důvodu dopadá tedy na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci.

Jak ovšem vyplývá z odůvodnění dovolání, směřují námitky obviněného proti skutkovým zjištěním nalézacího soudu a rozsahu jím provedeného dokazování, a odvolacímu soudu je pak vytýkáno, že tato pochybení soudu I. stupně nenapravil. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (nyní podle § 265b odst. 1 písm. l/ tr. ř.) je dovolatelem opírán o skutečnost, že se odvolací soud nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání a neprovedl všechny důkazy potřebné k objasnění věci. Jedná se o vady ve skutkových zjištěních soudu. Takové důvody však zákon v taxativním vymezení dovolacích důvodů neuvádí.

V posuzované věci Krajský soud v Praze, jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem a za stavu, kdy namítaný důvod dovolání nebyl dán.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný G. T. podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením, že se dovolání obviněného G. T. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Pokud jde o návrh obviněného na přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který byl součástí podaného dovolání, nebylo třeba o něm samostatně rozhodovat ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř., a to vzhledem k odmítnutí mimořádného opravného prostředku, jak uvedeno shora.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. září 2002

Předseda senátu :

Mgr. Josef Hendrych

Vypracovala:

JUDr. Blanka Roušalová

Vydáno: 25. September 2002