JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 660/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. června 2006 dovolání obviněného P. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 6 To 845/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 6 T 222/2001, a rozhodl t a k t o :

Dovolání P. V. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. 6 T 222/2001, byl obviněný P. V. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona a trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, za které byl podle § 221 odst. 1 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit V. z. p. Č., škodu ve výši 4.513,22 Kč.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 6. 6. 2001 kolem 07.30 hod. v J., před stánkem Tabák povalil poškozeného F. K., který zemřel dne 15. 2. 2002, na zem, přikleknul ho kolenem a udeřil pěstí do obličeje, čímž mu způsobil zranění, a to těžší pohmoždění očnice vlevo, lehký otřes mozku a zlomeninu X. žebra vpravo s dobou léčení do 10. 7. 2001.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 10. 2. 2005 Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten svým rozsudkem sp. zn. 6 To 845/2004 podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině obžalovaného odsoudil podle § 221 odst. 1 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chomutově dovolání, z jehož obsahu je zřejmé, že směřuje proti výroku o vině a potažmo i o trestu rozhodnutí soudů obou stupňů, přičemž dovolatel se odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Dovolatel namítá, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily otázku nutné obrany, když všechny důkazy hodnotily v jeho neprospěch, stále zdůrazňovaly velký věkový rozdíl mezi obviněným a poškozeným i svědkem G. K podpoře své argumentace uvádí některé skutkové okolnosti, resp. vlastní verzi skutkového děje. Dovolatel je toho názoru, že v jeho případě se jednalo o nutnou obranu podle § 13 tr. zákona.

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že podle skutkových zjištění soudu je nutno souhlasit zejména se závěry soudu druhého stupně, že se v daném případě o nutnou obranu nejednalo, námitky dovolatele tedy považuje za zjevně neopodstatněné a navrhuje, aby dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže je napadené rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V projednávané věci je zcela zjevné, že výše uvedený dovolací důvod byl obviněným v jeho mimořádném opravném prostředku uplatněn ryze formálně, aniž by tomuto dovolacímu důvodu obsah námitek obviněného odpovídal. Z jeho námitek je totiž zřejmé, že jejich smyslem je revize a přehodnocení samotných skutkových zjištění soudu a teprve v závislosti na tom i přehodnocení právního posouzení. I když formálně se dovolatel snaží vyvolat dojem, že namítá pochybení soudů při právním posouzení otázky nutné obrany, jde fakticky o námitky proti způsobu hodnocení důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu, včetně zjišťování skutkových okolností potřebných ke zjištění, zda se jednalo či nejednalo o jednání v nutné obraně.

Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku však není určeno k přezkumu skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, dovolací soud není soudem třetí instance, naopak skutková zjištění jsou pro dovolací soud závazná.

Za takového stavu věci nezbylo Nejvyššímu soudu než konstatovat, že dovolání bylo podáno z jiného než z některého ze zákonných dovolacích důvodů.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že obsah dovolání není v souladu s uplatněnými dovolacími důvody, jakož ani s jiným ze zákonných důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání P. V. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 14. června 2006

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h

Vydáno: 14. June 2006