JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 528/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. května 2006 dovolání obviněného J. F., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 8 To 515/2005, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 109/2004, a rozhodl t a k t o :

Dovolání J. F. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 2 T 109/2004, byl obviněný J. F. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, za který byl podle § 234 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný J. F. společně se samostatně odsouzeným R. L., dne 21. 11. 2003 kolem 03.00 hod. v P. u vchodu do provozovny Sexshop v P., zastoupili cestu T. V., poté, co jej oloupil N. B. A. J. o mobilní telefon zn. Nokia 3310 a poškozený jej pronásledoval a důrazně a výhrůžně po něm požadovali, aby jim dal co má u sebe, načež jim poškozený z obav o svoji osobu vydal přesně nezjištěnou částku nejméně 2.000,- Kč v hotovosti a vzápětí věc ohlásil na oddělení železniční policie.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2005 Městský soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 8 To 515/2005 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně s odkazem na dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s tím, že v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, když rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku tvrdí, že se žádného trestného činu loupeže nedopustil, že od samotného počátku svoji vinu popírá, dále že poškozený byl podnapilý a jednoznačně obviněného nepoznal. Dovolatel dále uvádí, že v okolí se pohybovalo nejméně 15 dalších Rómů, že on sám u sebe neměl při zadržení ani korunu, odkazuje rovněž na svědeckou výpověď svědka Ž. Dle názoru dovolatele měl být zproštěn obžaloby v plném rozsahu, neboť to nebyl on, kdo skutek spáchal. Městskému soudu v Praze dovolatel vytýká, že i když jej na nesprávné právní posouzení skutku upozornil, uvedenou vadu rozsudku soudu prvního stupně neodstranil, ačkoli tak měl a mohl učinit.

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, jakož i navazující rozhodnutí a aby buď věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby sám ve věci rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovuje názor, že obhajoba obviněného, v rámci které byly vzneseny i námitky obsažené v dovolání, byla přesvědčivě vyvrácena již soudem druhého stupně a že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání obviněného. Z toho důvodu považuje podané dovolání za zjevně neopodstatněné, a proto navrhuje jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku .

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže je napadené rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V posuzovaném případě je zcela zjevné, že výše uvedené dovolací důvody byly obviněným v jeho mimořádném opravném prostředku uplatněny ryze formálně, aniž by těmto dovolacím důvodům obsah námitek obviněného jakýmkoliv způsobem odpovídal. Z námitek dovolatele je totiž zřejmé, že jejich smyslem je revize a přehodnocení samotných skutkových zjištění soudu a teprve v závislosti na tom i přehodnocení právního posouzení. I když formálně se dovolatel snaží vyvolat dojem, že namítá pochybení soudů při právním posouzení skutku, jde fakticky o námitky proti rozsahu dokazování a způsobu hodnocení důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu.

Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku však není určeno k přezkumu skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, dovolací soud není soudem třetí instance, naopak skutková zjištění jsou pro dovolací soud závazná.

Za takového stavu věci nezbylo Nejvyššímu soudu než konstatovat, že dovolání bylo podáno z jiného než z některého ze zákonných dovolacích důvodů.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že obsah dovolání není v souladu s uplatněnými dovolacími důvody, jakož ani s jiným ze zákonných důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání J. F. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 24. května 2006

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h

Vydáno: 24. May 2006