JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 517/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. května 2006 o dovolání podaném J. V., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 182/2005 ze dne 27. 12. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 185/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. 3 T 185/2003 ze dne 28. 12. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 trestního zákona účinného ode dne 1. 1. 2002 (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, když takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let s tím, že mu bylo uloženo, aby v této době podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku poškozeného.

V předmětné věci podal J. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 4 To 182/2005 ze dne 27. 12. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. V. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy neměly v posuzované věci k dispozici žádný spolehlivý důkaz, který by jednoznačně svědčil o spáchání předmětného trestného činu dovolatelem, když vycházel při svých úvahách o jeho vině pouze z výpovědi poškozeného, kterou další provedené důkazy nepotvrzují. To s tím, že další svědci vypovídali tak, že o rozhodných skutečnostech věděli pouze zprostředkovaně, a přesto jejich výpovědi, zejména i odvolací soud hodnotil v neprospěch dovolatele. Má za to, že v předmětné věci tak jde pouze o tvrzení dovolatele proti tvrzení poškozeného a s ohledem na tuto skutečnost měly soudy aplikovat zásadu in dubio pro reo, když tedy nebyla prokázána subjektivní ani objektivní stránka trestného činu, kterým byl nakonec soudy shledán vinným. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud „napadené usnesení zrušil podle § 265k tr. ř. v celém rozsahu a dále podle § 265m tr. ř. sám rozhodl“.

K podanému dovolání se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky do dnešního dne nevyjádřil.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených svědeckých výpovědí, jejich obsah soudy vyhodnotily nesprávně a takto v jeho neprospěch. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, ve kterém byl soudy posléze shledán trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, zabývaly se i výpověďmi jednotlivých svědků i z pohledu jejich věrohodnosti a přesvědčivosti. S ohledem na takto provedené dokazování jim potom nelze vytknout, že uvěřily právě tvrzení poškozeného.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. května 2006

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka

Vydáno: 10. May 2006