JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 1402/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2008 o dovolání podaném J. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 264/2008 ze dne 15. 7. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 216/2006, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 216/2006 ze dne 30. 4. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal J. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 8 To 264/2008 ze dne 15. 7. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že vzhledem k tomu, že nebyl v jeho věci dostatečně zjištěn skutkový stav, nemohlo dojít ani ke správnému hmotně právnímu posouzení. V této souvislosti poukázal na to, že nebyla slyšena jím navrhovaná svědkyně I. B. a dále, že výpovědi poškozených jsou nevěrohodné, protože v kritické době jim dovolatel prováděl tetování, na jehož úhradu neměli u sebe dostatek peněz, které následně museli vybrat z bankomatu. Proto jim také nemohla být v kritické době uváděná finanční částka odcizena, protože ji s ohledem na uvedené neměli u sebe. Uzavřel s tím, že vždy musí být prokázány „všechny znaky skutkové podstaty daného trestného činu“, což se však v předmětné věci nestalo. Proto navrhl, aby dovolací soud dle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil označené usnesení Krajského soudu v Brně a s ním související rozsudek Městského soudu v Brně a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na citované rozhodnutí a poté dle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal „příslušnému soudu nové projednání a rozhodnutí věci“.

K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel se domáhá změny právního posouzení přisouzeného skutku, odmítajíc rozhodná skutková zjištění soudů, ke kterým tyto na základě provedeného dokazování dospěly. Jeho námitky jsou tak založeny výhradně na polemice s učiněnými skutkovými zjištěními soudů s tím, že tato jsou vadná, protože skutek proběhl jinak, než mají soudy za prokázané. Taková argumentace však neodpovídá zvolenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podle kterého lze namítat nesprávné právní posouzení skutku, nikoli však nesprávnost učiněných skutkových zjištění. S ohledem na uvedené potom nebyl věcně uplatněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. S ohledem na uvedené proto navrhla, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod takto dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud poukazuje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).

V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nedostatečné (neúplné) zjištění skutkového stavu, který takto nemohl být základem pro úvahy soudů o jeho právní kvalifikaci. Avšak oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, zabývaly se i věrohodností výpovědí jednotlivých poškozených a zabývaly se i pohybem svědkyně I. B. na příslušné ubytovně. Stejně tak rozumně vysvětlily, proč nedoplnily dokazování výslechem dalších (navržených) svědků s tím, že jejich výslech s ohledem na již dostatečně učiněná skutková zjištění (spolehlivě umožňující přikročení k závěrům právním) by byl redundantní. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i závěry soudů v tomto směru jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je zřejmé, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodný ani dovolací důvod uplatněný podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v některé z jeho alternativ.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. prosince 2008

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka

Vydáno: 17. December 2008

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. do 24 hodin