JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 974/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci návrhu na zápis společenství vlastníků jednotek S. O., zastoupeného JUDr. D. H., advokátem, se do rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. F 138018/2004 S, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2006, č. j. 14 Cmo 452/2005-21, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2005, č. j. F 138018/2004 S-12, kterým tento soud zamítl návrh na zápis S. O. (dále jen „společenství“) do obchodního rejstříku proto, že navrhovatel, ač byl vyzván, aby doložil doklad z katastrálního úřadu, ze kterého bude patrno, kdy společenství vzniklo a podpisové vzory, k založení do Sbírky listin, návrh na povolení zápisu společenství do obchodního rejstříku podle výzvy soudu prvního stupně nedoplnil.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že odvolateli nelze přisvědčit v tom, že výčet listin, které je třeba doložit k návrhu na zápis společenství do rejstříku společenství vlastníků jednotek, je v úplnosti uveden v ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. (dále jen „zákon“). Toto ustanovení je ustanovením speciálním, které pouze doplňuje obecnou úpravu v obchodním zákoníku a v občanském soudním řádu, jak jednoznačně plyne z ustanovení § 10 odst. 4 zákona. Den vzniku právní subjektivity zapisované právnické osoby je důležitou skutečností zapisovanou ve veřejných rejstřících obecného zájmu. Podle ustanovení § 31 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 30. června 2005 (dále jen „obch. zák.“) je nutno doložit, ke kterému dni společenství vzniklo. Tuto skutečnost je nutno ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zákona doložit prokázáním dne doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí, nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, třetímu z vlastníků bytové jednotky. Tuto skutečnost katastrální úřad ve výpisu neuvádí, lze ji doložit čestným prohlášením příslušného vlastníka nebo speciálním potvrzením katastrálního úřadu. Navrhovatel přes výzvu soudu prvního stupně den vzniku společenství nedoložil, proto nebyly splněny podmínky k provedení navrhovaného zápisu podle ustanovení § 200d odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. Namítá nesprávné právní posouzení věci.

Dovolatel tvrdí, že ustanovení § 10 odst. 4 zákona, na které odvolací soud poukázal, sice stanoví, že pro rejstřík společenství vlastníků jednotek platí „určitá ustanovení jiných zákonů o obchodním rejstříku“, ale jen tehdy, „nestanoví-li tento zákon jinak.“ Pokud ustanovení § 10 odst. 3 zákona uvádí, že se „zápis do rejstříku provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu podle odstavce 2“, vylučuje tím, že by mohly být vyžadovány ještě náležitosti jiné. Podle dovolatele je k zápisu do obchodního rejstříku postačující „prohlášení o dni vzniku společenství, spočívající v uvedení příslušného údaje v návrhu na zápis do rejstříku“.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Zásadně právně významným shledává Nejvyšší soud posouzení závěru odvolacího soudu o tom, že výčet listin dokládaných k návrhu na povolení zápisu společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství v ustanovení § 10 odst. 2 zákona není úplný, ale uplatní se i ustanovení § 10 odst. 4 zákona.

Podle ustanovení § 200d odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 30. června 2005, je rejstříkový soud v řízení o provedení zápisu do obchodního rejstříku povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.

Ustanovení § 10 odst. 2 zákona určuje, že k návrhu na zápis společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek se přikládá

a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,

b) notářský zápis o průběhu první schůze shromáždění vlastníků jednotek, na níž byly schváleny stanovy společenství a zvoleny orgány společenství, včetně listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,

c) schválené stanovy společenství.

Podle ustanovení § 10 odst. 4 zákona platí, nestanoví-li tento zákon jinak, pro rejstřík společenství, jeho vedení a řízení ve věcech rejstříku, obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu vztahující se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.

Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona se do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapisují tyto údaje:

a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,

b) den vzniku společenství,

c) orgány společenství a jména členů výboru nebo jméno pověřeného vlastníka.

A konečně podle ustanovení § 32 odst. 2 obch. zák. musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

Dovolací soud dospěl k závěru, že má-li být do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsán den vzniku společenství, musí být návrh na zápis tohoto společenství podle ustanovení § 32 odst. 2 obch. zák. s přihlédnutím k ustanovení § 10 odst. 4 zákona doložen mimo jiné i listinou, osvědčující tuto zapisovanou skutečnost; jinak by nebylo možné požadovaný zápis do rejstříku společenství provést. Přitom není správný názor dovolatele, že taková listina může být nahrazena údajem o dni vzniku společenství vlastníků jednotek uvedeném v návrhu na povolení zápisu do rejstříku společenství. Návrh na povolení zápisu totiž není – na rozdíl od čestného prohlášení vlastníka jednotky nebo potvrzení katastrálního úřadu – listinou, kterou by bylo možné doložit existenci zapisované skutečnosti ve smyslu ustanovení § 129 o. s. ř.

Protože se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věty první o. s. ř. zamítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. července 2008

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu

Vydáno: 29. July 2008