JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 1721/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) R. K., zastoupenému advokátem a 2) Ing. D. L., jako správkyni konkursní podstaty úpadce Zemědělského družstva Ú. zastoupené advokátem, o popření pravosti vykonatelné pohledávky ve výši 6.500.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 24 Cm 41/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2006, č. j. 15 Cmo 34/2006-83, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 9. listopadu 2005, č. j. 24 Cm 41/2004-52, určil, že první žalovaný nemá vůči úpadci vykonatelnou pohledávku ve výši 6.500.000,- Kč a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu vůči druhé žalované zamítl a ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vůči prvnímu žalovanému rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc potud vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V rozsahu, v němž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, podal žalobce proti jeho rozsudku dovolání, které posléze, podáním ze dne 21. října 2006, došlým soudu 22. listopadu 2006, vzal v plném rozsahu zpět.

Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) zastavil.

Výrok o nákladech dovolacího říjení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolatel z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, takže druhé žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., a to - se zřetelem k době zahájení dovolacího řízení (12. září 2006) - ve znění účinném od 1. září 2006 (dále jen „vyhláška“).

Sazba odměny za dovolací řízení o žalobě o popření pravosti vykonatelné pohledávky podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se pak určuje podle § 8 vyhlášky, ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky částkou 4.500,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.250.- Kč, jelikož advokát druhé žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. září 2006, činí 300,- Kč. Spolu s náhradou za 19% daň z přidané hodnoty (ve výši 484,50 Kč) tak činí částka přiznaná druhé žalované k tíži žalobce 3.034,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 1. února 2007

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

Vydáno: 01. February 2007