JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Od 3/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina ve věci konkurzu dlužníka P. K., zastoupeného, advokátem, o návrhu věřitelů a) S. F., s.r.o., b) R. – I., s.r.o. a c) S. S., s.r.o., na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 K 64/97, o námitce podjatosti, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. A. H. a JUDr. I. W. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Ko 195/2004.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví tohoto usnesení označený dlužník současně s odvoláním proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.11.2004, č.j. 20 K 64/97-370, vznesl návrh na vyloučeni soudkyň senátu 2 Ko Vrchního soudu v Olomouci JUDr. A. H., JUDr. I. W. a JUDr. I. W. Uvedl, že důvod pochybnosti spatřuje v okolnosti uvedené v § 14 odst. 2 o. s. ř., když by o odvolání rozhodoval stejný senát, proti jehož usnesení bylo podáno „dovolání“. Lze mít pochybnosti o nepodjatosti soudkyň uvedeného senátu. Navrhl, aby věc byla přikázaná jinému senátu Vrchního soudu v Olomouci a není-li to možné, jinému soudu téhož stupně.

Soudkyně JUDr. H. H. a JUDr. I. W. prohlásily, že k účastníkům uvedeného řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci nejsou v poměru, pro který by bylo možno mít pochybnosti o jejich nepodjatosti. Soudkyně JUDr. I. W. po ukončení dočasného přidělení není soudkyní Vrchního soudu v Olomouci.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda soudce je vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem , než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Jak vyplývá z písemného vyjádření soudkyň A. H. a I. W., nejde tu o žádný případ uvedeného charakteru. Dlužník neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. § 15 odst. 3 o. s. ř.), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudkyň. Paušální odkaz na rozhodování o dřívějším odvolání v této konkrétní věci neodůvodňuje závěr, že by zde byly skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům.

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 2. března 2005

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu

Vydáno: 02. March 2005