JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3887/2008

K závažným důvodům pro přezkoumání zprávy o vztazích a náležitosem této zprávy.

Právní věty

  1. Požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti. Jestliže jsou ovládanou osobou převáděny na osoby ovládající akcie, tvořící rozhodující část majetku ovládané osoby (jako je tomu – jak plyne z obsahu spisu – v projednávané věci), pak nelze obecný údaj o uzavření smluv o prodeji akcií za cenu stanovenou znalcem považovat za dostačující. V takovém případě by zpráva měla obsahovat minimálně uvedení emitenta akcií a údaj o počtu převáděných akcií. Závěr odvolacího soudu, že zpráva o vztazích není z tohoto důvodu úplná, je tudíž taktéž správný.

  2. Akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 (§ 182 odst. 3 obch. zák.).

  3. Závažným důvodem ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. mohou bezpochyby být důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma. Jestliže dojde k převodu významné části majetku ovládané osoby na osoby ovládající za cenu sice určenou na základě znaleckého posudku, nicméně mnohonásobně nižší než je cena určená jiným znalcem, je zde zásadně důvodu pochybovat o tom, že se ovládané osobě dostalo od ovládajících osob ekvivalentního plnění a tedy že jí nevznikla v důsledku této transakce újma.

  4. Důvodná pak není ani námitka, podle níž měl soud jmenovat jiného než navrhovatelem označeného znalce. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhne jmenování určitého znalce, nezakládá sama o sobě žádné pochybnosti o nepodjatosti takového znalce. Jiné skutečnosti svědčící o případné podjatosti jmenovaného znalce pak dovolatelka ani netvrdí.

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele J. P., zastoupeného JUDr. D. D., Ph.D., advokátkou, za účasti 1) M. H. a. s., zastoupené D. C. B. D., advokátkou, 2) prof. Ing. V. S., CSc., o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 Nc 186/2006, o dovolání společnosti M. H. a. s., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2008, č. j. 14 Cmo 418/2007-424, takto:

I. Dovolání se zamítá.
II. Společnost M. H. a. s. je povinna zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 9.282,-Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.
III. Ve vztahu mezi společností M. H. a. s. a prof. Ing. V. S., CSc., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. srpna 2007, č. j. 2 Nc 186/2006-380, zamítl návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami v roce 2004, vypracované společností M. H. a. s. (dále jen „společnost“) jako osobou ovládanou (dále též jen „zpráva o vztazích“).
Soud prvního stupně považoval za prokázané, že JUDr. B. a JUDr. D. K. jsou ovládajícími osobami ve vztahu ke společnosti podle ustanovení § 66a odst. 2, odst. 3 písm. a/, odst. 4 a § 66b odst. 3 písm. d/ zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Se společností uzavřeli smlouvu o převodu akcií společnosti M. a. s. Jejich hodnota byla stanovena znalkyní Ing. I. P.-H., CSc. (jmenovanou pro tento účel podle ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. – dále jen „znalkyně“) ve výši 18,424.000,- Kč a byla ovládajícími osobami zaplacena.
Navrhovatel spatřoval závažný důvod pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích v nízké ceně, a proto soud prvního stupně zkoumal, zda je dána obava, že společnosti vznikla v důsledku uzavření smlouvy o převodu akcií majetková újma. K tomu uzavřel, že společnosti žádná újma způsobena nebyla. Ovládající osoby postupovaly v souladu s ustanovením § 196a odst. 3 obch. zák., „nadto nechaly schválit transakci valnou hromadou společnosti“. Rozpor mezi tržní cenou akcií stanovenou posudkem a výší ceny nabízené zájemcem o akcie v roce 2003 (200,000.000,- Kč) považoval za dostatečně objasněný znalkyní (jež poukázala na to, že kupní cenu ovlivňují další „synergie“, v jejichž důsledku je zájemce ochoten zaplatit vyšší než tržní cenu). Taktéž analýzu hodnoty společnosti M. a. s., zpracovanou společností P. F. C., a. s. (podle níž činila hodnota 100 % podílu na označené společnosti k 31. březnu 2004 207,000.000,- Kč), měl soud prvního stupně za zpochybněnou znalkyní.
Soud prvního stupně zdůraznil, že žádná právní norma neukládá ovládajícím osobám povinnost prodat majetek ovládané osoby za nejvyšší nabídnutou cenu. Ovládajícím osobám nelze ukládat, aby prodaly majetek ovládané osoby třetímu subjektu a ztratily tak svůj vliv v holdingu.
V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že jmenoval prof. Ing. V. S., CSc. znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích.
Maje skutková zjištění soudu prvního stupně za správná, vyšel odvolací soud - po doplnění dokazování - zejména z toho, že mezi ovládajícími osobami (JUDr. B. a JUDr. D. K.) a ovládanou osobou (společností) byly uzavřeny smlouvy o prodeji akcií společnosti M. a. s. za cenu stanovenou znalkyní (18,424.000,- Kč), jmenovanou podle ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. Znalec z oboru ekonomika Ing. V. P. v posudku stanovil hodnotu 100% akcií společnosti M. a. s. dle stavu ke dni 31. březnu 2004 na 231.459.000,- Kč. V dalším znaleckém posudku týž znalec konstatoval, že posudek vypracovaný znalkyní je nesprávný. Naopak znalkyně považuje za nesprávný jeho posudek. Zpráva o vztazích konstatuje, že mezi ovládajícími osobami a ovládanou osobou byly uzavřeny smlouvy o prodeji akcií za cenu stanovenou znalkyní a že ovládané osobě újma nevznikla.
Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud předpoklady pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích shledal. Závažné důvody podle ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. spatřuje v tom, že zpráva nebyla vypracována v zákonem stanovené lhůtě, je neúplná, neboť smlouva o převodu 100% účasti na společnosti M. a. s. v ní není (konkrétně) uvedena a její správnost v závěru, že ovládané osobě újma nevznikla, byla vážněji zpochybněna znaleckým posudkem předloženým navrhovatelem, v němž byly převáděné akcie oceněny 12x výše než za kolik byly prodány.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Namítá, že řízení je zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (uplatňujíc tak dovolací důvody vymezené v ustanovení § 241a odst. 2, odst. 3 o. s. ř.) a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Vadu řízení dovolatelka spatřuje v tom, že odvolací soud nehodnotil znalecké posudky znalce Ing. P. jako listinný důkaz, nevypořádal se s odborným vyjádřením znalkyně k posudku Ing. P. a neprovedl důkaz jejím odborným stanoviskem, čímž porušil zásadu rovnosti stran.
Kritizujíc hodnocení důkazů odvolacím soudem, dovolatelka uzavírá, že „pochybení odvolacího soudu ve skutkových zjištění nutně vedou k nesprávnému právnímu závěru“.
V rovině právního posouzení pak dovolatelka polemizuje se závěrem odvolacího soudu, podle něhož zde jsou závažné důvody pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, majíc za to, že zpráva není neúplná (neboť nemusí obsahovat „údaje typu datum smlouvy a přesné určení ceny“) a že důvodů pro jmenování znalce musí být – s ohledem na znění ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. – více a „ne pouze jeden, kterým v napadeném usnesení bylo konstatování vyšší ceny za akcie dle posudku znalce navrhovatele“.
Poukazujíc na „možné ohrožení důvěrných informací“ a skutečnost, že prof. Ing. V. S., CSc., byl navrhovatelem od počátku řízení „striktně upřednostňován“, pak dovolatelka vyslovuje přesvědčení, že odvolací soud měl jmenovat znalce „zcela nezávislého a odlišného od znalce požadovaného navrhovatelem“ a tím „zabránit i jenom úvahám o možných následcích způsobených únikem informací“.
Navrhovatel ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby je soud odmítl jako zjevně bezdůvodné.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., avšak není důvodné.
Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (§ 66a odst. 12 obch. zák.).
Toto právo vzniká pouze tehdy, jsou-li splněny předpoklady stanovené v ustanovení § 66a odst. 13 obch. zák.
Akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 (§ 182 odst. 3 obch. zák.).
Závažným důvodem ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. mohou bezpochyby být důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma. Jestliže dojde k převodu významné části majetku ovládané osoby na osoby ovládající za cenu sice určenou na základě znaleckého posudku, nicméně mnohonásobně nižší než je cena určená jiným znalcem, je zde zásadně důvodu pochybovat o tom, že se ovládané osobě dostalo od ovládajících osob ekvivalentního plnění a tedy že jí nevznikla v důsledku této transakce újma.
V projednávané věci navrhovatel předložil odbornou analýzu a znalecký posudek, z nichž plyne, že hodnota akcií převáděných ze společnosti (jakožto osoby ovládané) na ovládající osoby byla v roce 2004 mnohonásobně vyšší (207,000.000,- Kč, resp. 231.459.000,- Kč), než cena, za níž byly akcie ovládajícím osobám prodány (18,424.000,- Kč). Nepochybně zde tedy vzniká důvodné podezření, že převodem akcií za uvedenou cenu vznikla společnosti újma (ačkoliv zpráva o vztazích uvádí, že tomu tak není), jež i Nejvyšší soud - ve shodě se soudem odvolacím - považuje za závažný důvod ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák.
Přitom cílem řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích nemůže být konečné posouzení, který ze znaleckých posudků je správný (jak mylně dovozuje dovolatelka). To učiní právě znalec v tomto řízení jmenovaný.
Z tohoto důvodu jsou tudíž bezpředmětné výhrady dovolatelky, jimiž vytýká odvolacímu soudu chybné hodnocení obsahu navrhovatelem předložených znaleckých posudků, neprovedení důkazu stanoviskem znalkyně či nehodnocení jiného jejího stanoviska.
Nesprávným shledává Nejvyšší soud i názor dovolatelky, podle něhož v projednávané věci postačovalo uvést do zprávy o vztazích, že mezi propojenými osobami byly uzavřeny smlouvy o prodeji akcií za cenu stanovenou znalcem.
Požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti.
Jestliže jsou ovládanou osobou převáděny na osoby ovládající akcie, tvořící rozhodující část majetku ovládané osoby (jako je tomu – jak plyne z obsahu spisu – v projednávané věci), pak nelze obecný údaj o uzavření smluv o prodeji akcií za cenu stanovenou znalcem považovat za dostačující. V takovém případě by zpráva měla obsahovat minimálně uvedení emitenta akcií a údaj o počtu převáděných akcií. Závěr odvolacího soudu, že zpráva o vztazích není z tohoto důvodu úplná, je tudíž taktéž správný.
Ve světle výše uvedeného pak pozbývá na významu i další námitka dovolatelky, podle níž vyžaduje ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. pluralitu závažných důvodů. Její přezkoumání se totiž nemůže nijak projevit v poměrech projednávané věci.
Důvodná pak není ani námitka, podle níž měl soud jmenovat jiného než navrhovatelem označeného znalce. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhne jmenování určitého znalce, nezakládá sama o sobě žádné pochybnosti o nepodjatosti takového znalce. Jiné skutečnosti svědčící o případné podjatosti jmenovaného znalce pak dovolatelka ani netvrdí.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi společností a navrhovatelem se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání společnosti bylo zamítnuto a úspěšnému navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení § 7 písm. g/ a § 10 odst. 3 vyhlášky činí sazba odměny 15.000,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 7.500,- Kč, jelikož zástupkyně navrhovatele učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,-Kč a náhradou za 19 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.482,- Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži dovolatelky celkem 9.282,-Kč.
Ve vztahu mezi společností a prof. Ing. V. S., CSc., je pak výrok o nákladech řízení odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že jmenovanému znalci žádné náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 23. září 2009

JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu

Vydáno: 23. September 2009
Vloženo: 03. December 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. do 24 hodin