JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Nd 85/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. v právní věci žalobkyně P. B., proti žalovanému J. B., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 10 C 267/2005, o návrhu na delegaci z důvodů vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 10 C 267/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.

O d ů v o d n ě n í :

V posuzované věci byla podána dne 14. 12. 2005 žaloba o rozvod manželství u Okresního soudu v Chomutově, který předložil Nejvyššímu soudu ČR výše označený spis k rozhodnutí o návrhu žalobkyně, aby věc byla podle § 12 odst. 2, 3 o.s.ř. přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci. Žalobkyně svůj návrh zdůvodnila tím, že u ní a jejího syna nastane od 1. 4. 2006 změna adresy trvalého bydliště.

Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, a to vzhledem k nedostatku volného času a z důvodu pracovní vytíženosti..

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě výlučná příslušnost stanovená v § 88 písm. a/ o.s.ř.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Důvody pro postup podle § 12 odst. 2 o.s.ř., které na podporu svého návrhu uvedla žalobkyně, neshledává Nejvyšší soud postačujícími. Skutečnost, že se žalobkyně z původního společného bydliště účastníků odstěhovala a nezdržuje se proto v obvodu místně příslušného soudu, sama o sobě nemůže být důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu nyní bydlí.

Na základě výše uvedeného proto nemohlo být vyhověno návrhu žalobkyně na přikázání věci sp. zn. 10 C 267/2005 Okresního soudu v Chomutově k projednání Okresnímu soudu v Olomouci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2006

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 27. June 2006