JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Nd 222/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, v právní věci žalobce B. V., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalované České republice jednající Ministerstvem spravedlnosti, o návrhu dle § 13 občanského zákoníku, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v odvolacím řízení o odvolání ve věci sp. zn. 37 C 89/2005, vedené u Městského soudu v Praze, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., Mgr. D. J. a JUDr. N. Ž., nejsou vyloučeny z projednání odvolání ve věci sp. zn. 37 C 89/2005 Městského soudu v Praze, vedené nyní pod sp. zn. 1 Co 304/2006 Vrchního soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označené právní věci žalobce vznesl námitku podjatosti podle § 14 a § 12/1 o.s.ř. proti členům senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze (č.l. 23) spisu. Žalobce tento úkon učinil v rámci odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2006, č.j. 37 C 89/2005-10, o němž je povolán k rozhodnutí v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze. Žalobce svou námitku podjatosti zdůvodnil odkazem na tvrzení své žaloby, podle nichž mu „zločinnou tr. činností PČR byla zlomená pravá ruka. Jedná se o koordinovaný postup za součinnosti SZ a spol.“.

Vrchní soud v Praze, jenž je příslušný k posouzení odvolání žalobce proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, předložil Nejvyššímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Vrchního soudu. Podle rozvrhu práce tohoto soudu je k rozhodnutí o námitce podjatosti příslušný senát 1 Co sestávající ze soudkyň JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž.

Z vyjádření všech shora uvedených soudců Vrchního soudu v Praze se podává, že žádný z nich nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí této věci.

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům jetu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o.s.ř.).

V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§ 15a odst. 3 o.s.ř.). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C.H.Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Podle § 25b odst. 1, věty první o.s.ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky.

Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobce vznesl námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení.

Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) je závazné pro soud a pro účastníky řízení (§ 16b věta první o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2007

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 10. January 2007