JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 990/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce Bytového družstva – N., O., zastoupeného advokátem, proti žalované E. K., zastoupené advokátkou, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 116/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2005, č.j. 12 Co 1065/2005-39, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2005, č.j. 12 Co 1065/2005-39, jakož i usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2005, č.j. 16 C 116/2005-32, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Olomouci (obé označeno výše) o zamítnutí návrhu žalobce o připuštění vstupu do řízení S. B., namísto dosavadní žalované.

Odvolací soud vyšel ze skutečností, že žalobce podal žalobu dne 23. 5. 2005 a žalovaná kupní smlouvou již ze dne 13. 5. 2005 nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, převedla na S. B.; právní účinky vkladu nastaly dne 18. 5. 2005, jak rozhodl příslušný katastrální úřad při povolení vkladu dne 10. 6. 2005. Rozhodné právní skutečnosti se tedy, podle odvolacího soudu, odehrály ještě před zahájením soudního řízení (viz zejména § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., pokud jde o nabytí vlastnictví), proto nelze postupovat podle ustanovení § 107a o. s. ř. a konstatovat vstup (sukcesi) v osobě účastníka na straně žalované.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítal nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel považoval za podstatné zodpovězení otázky, kdo byl ke dni 23. 5. 2005, kdy bylo zahájeno řízení, pasivně legitimován. Měl zato, že touto osobou mohla být pouze žalovaná, neboť byla k uvedenému dni vlastníkem předmětné nemovitosti zapsaným v katastru; nebylo ještě jisté, zda bude návrh na vklad St. B., jako nabyvatele z kupní smlouvy, povolen. Dovolatel proto žádal, aby dovolací soud zrušil usnesení obou nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právním názorem odvolacího soudu.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání podala včas k němu oprávněná osoba, zastoupená advokátem. Dovolání bylo přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a dovolací důvod byl vymezen v intencích § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.

Dovolání je opodstatněné.

Kupní smlouva mezi žalovanou a panem B. i datum vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí zajisté předcházely dni zahájení řízení. Nicméně nelze přehlédnout, že v době podání žaloby ještě nebyl vklad, ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., povolen. Žalobci tedy nelze poprávu vytknout, že označil jako žalovanou ještě kupující. Ostatně Nejvyšší soud již judikoval, že za „den vkladu“ je možné – s působením inter partes – považovat den, kdy byl povolen (proveden), nikoli zpětně den, v němž nastaly jeho právní účinky (srov. rozsudek ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1625/2001, uveřejněný v Souboru rozhodnutí NS, sv. 23, C 1655).

Odvolací soud také nevzal dostatečně v úvahu ustanovení § 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., podle nichž je i při vydání usnesení rozhodný (právní) stav v době jeho vydání. Tehdy již byl nepochybně sukcesorem do vlastnického práva k nemovitosti nabyvatel z kupní smlouvy.

Jestliže odvolací soud nadmíru restriktivně upřednostnil znění § 107a odst. 1 o. s. ř. v té části, podle níž musí účinky singulární sukcese nastat po zahájení řízení, pak měl – z důvodu hospodárnosti řízení – zvážit, zda stranu žalující nepoučit, namísto uplatnění procesního nástupnictví, o možnosti navrhnout záměnu účastníků na straně žalované.

Nejvyšší soud zrušil, vzhledem k jejich stejnému procesnímu závěru, usnesení obou nižších instancí, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, 3 o. s. ř.).

V dalším průběhu řízení tedy soud prvního stupně vydá usnesení podle § 107a odst. 2 o. s. ř. a bude pokračovat v řízení již s nově označeným žalovaným; později budou zohledněny též náklady stran, vzniklé v dovolacím řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 23. listopadu 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu

Vydáno: 23. November 2006