JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 449/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce Lidového družstva P., zastoupeného advokátkou, proti žalované K. P., s.r.o., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 563.445,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 163/99, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17.1.2005, č.j. 28 Co 523/2004-83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17.1.2005, č. j. 28 Co 523/2004-83, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2.6.2004, č. j. 10 C 163/99-74, ohledně zamítnutí částky 487.199,- Kč s 11 % úroky z prodlení od 9.11.1999 do zaplacení. Současně ohledně částky 76.246,- Kč s 11 % úroky z prodlení od 9.11.1999 do zaplacení byl změněn výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž žádala zrušit napadený rozsudek a potvrdit rozsudek soudu prvního stupně.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalované dne 7.3.2005 a žalovaná proti němu podala dne 29.3.2005 dovolání. Dovolání bylo tedy podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř.

Dovolání žalované však bylo tzv. blanketní a vymezen v něm byl pouze rozsah, v němž se rozsudek odvolacího soudu napadá. V dovolání nebylo uvedeno, čeho se žalovaná domáhá a nebylo ani odůvodněno.

Soud prvního stupně v rámci svých přípravných úkonů (§ 208 a násl. o.s.ř.) vyzval usnesením ze dne 16.5.2005, č.j. 10 C 163/99-87, žalovanou k předložení plné moci, kterou udělila advokátovi nebo notáři pro dovolací řízení nebo k doložení, že osoba, která za ni jedná má právnické vzdělání, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení. Výše uvedené usnesení soudu prvního stupně bylo žalované doručeno dne 28.6.2005.

Z obsahu spise je patrno, že žalovaná ke svému přípisu, který došel soudu prvního stupně dne 8.7.2005, přiložila plnou moc udělenou advokátu JUDr. M. B. (č.l. 89).

Žalobce navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř.), avšak dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5.2.2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o.s.ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty.

Jak patrno ze shora uvedeného, text dovolání, který měl k poslednímu dni dovolací lhůty pro žalobkyni účinky pro řízení, konstantní interpretaci obsahu uplatněného dovolacího důvodu nevyhovuje. Zajisté je přípustné podat tzv. blanketní dovolání; není-li však toto konkretizováno řádným vylíčením dovolacího důvodu do konce běhu dovolací lhůty, brání kogentní povaha znění § 241b odst. 3 věty první o.s.ř., a tedy i již neodstranitelná vada náležitosti dovolání, dalšímu projednání věci dovolacím soudem.

Jak vyplývá z obsahu spisu, rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalované doručeno dne 7.3.2005. Tímto dnem jí začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, která skončila dne 7.5.2005. V projednávaném případě žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem již při podání dovolání, proto jí byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 16.5.2005, č.j. 10 C 163/99-87, určena lhůta 30 dnů od doručení tohoto usnesení k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu § 241b odst. 3 o.s.ř. Jelikož výše uvedené usnesení soudu prvního stupně bylo žalované doručeno dne 28.6.2005, dovolatelka měla možnost doplnit dovolání do 28.7.2005.

Žalovaná sice včas podala dovolání, v němž vymezila jeho rozsah, neoznačila však dovolací důvody, ani je obsahově nevymezila. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.) a dovolání žalované postrádá označení dovolacích důvodů, nelze pro tyto obsahové nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat.

Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a vyjádření žalobce k podanému dovolání nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 až 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2006

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu

Vydáno: 17. March 2006